Sýpka
heslo: sýpka
autor: Slabý Jindřich
autor: Mrázek Jiří
předcházející heslo: Syntyché
následující heslo: sýr
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. ma'avús. Obilnice či skladiště různých jiných potravinových zásob (Jr 50,26; Jl 1,17). Nejčastěji kulatá nádrž o průměru 2-3 m, která se směrem nahoru zužovala a na vrcholu měla otvor pro plnění. Svou obilnici měl i jeruzalémský chrám (Mal 3,10). Z nástěnných maleb, modelů hrobů a nápisů jsou dobře známé státní obilnice egyptských faraónů (Gn 41,35.56), skladování obilí a vedení knih o zásobách, činnost a tituly úředníků, dohlížejících na sýpky.
Ze správních a vojenských důvodů se obvykle vybírala určitá města pro větší sklady. Izraelci museli faraónovi vystavět města pro sklady, Pitom a Raamses (Ex 1,11), sloužící jako týlové základny pro polní tažení a egyptskou nadvládu v Sýrii a Palestině. Stejně tak stavěl města pro sklady i Šalomoun (1Kr 9,19; 2Pa 8,4.6). Vykopávky dosvědčují, že takovými okrskovými centry se sýpkami a sklady pro jiné naturální dávky byly i Lakíš a Bét-šemeš. Také v severním Izraeli budovali taková města skladů (2Pa 16,4).
Novozákonní ekvivalent apothéké je v ČEP překládán buď sýpka Mt 3,12 L 3,17 nebo stodola (ve všech ostatních případech. Objevuje se toliko v obrazných výrocích a podobenstvích:
a)pozitivně, jako obraz pro naplnění smysluplného života: dobré zrno bude shromážděno do sýpky/stodoly, zatímco plevy Mt 3,12,L 3,17 a plevel Mt 13,30 podlehnou zániku.
b) negativně, jako falešná jistota: L 12,18, Mt 6,26,L 12,24