Svícen
heslo: svícen
autor: Horák Ladislav
autor: Roskovec Jan
předcházející heslo: svíce
následující heslo: svinout
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. menórá, řec. lychnia, osvětlovací těleso, v Bibli s výjimkou s. v pokojíku pro Elíšu v Šúnemu (2Kr 4,10) vždy jako součást výbavy svatyně. Ve stanu setkávání (Ex 25,31-36) měl stát sedmiramenný s., vytepaný z čistého zlata s rameny zdobenými třemi kalíšky podobnými mandloňovému květu, přední dřík měl čtyři kalíšky. Na každém rameni byl nasazen kahánek také z čistého zlata. Ve stánku byl postaven před oponou, aby osvětloval prostor před sebou (Nu 8,3; Ex 26,35). Byl spolu s ostatními předměty pomazán připraveným olejem svatého pomazání (Ex 30,27) – stejně jako kněz Áron a jeho synové (Ex 30,30). Zhotoven z dobrovolných darů Izraelců (Ex 35,14,21), vážil asi 30 kg (Ex 37,24). S ostatními předměty byl v péči levijců (Nu 3,31nn). Při přenášení byl zakryt purpurově fialovou pokrývkou (Nu 4,9). Byl určen především k osvětlování svatyně, ale zároveň byl snad i stylizovaným stromem života. V chrámě Šalomounově bylo ve svatyni deset svícnů – pět po každé straně před svatostánkem, není výslovně uvedeno, zda měly více ramen (1Kr 7,49). Jak asi sedmiramenný svícen vypadal, je vidět na vítězném oblouku Titově v Římě; byl vzácnou kořistí (Jr 52,19). S. odpovídající předpisům pro stánek se objevuje ve vizi proroka Zacharjáše (Za 4), předznamenávající znovuvybudování chrámu. Ve Zj 1,12.13.20; 2,1; 11,4 jsou svícny obrazem křesťanských církevních obcí (srov. Mt 5,14nn).