Přídavky k Danielovi
heslo: Přídavky k Danielovi
autor: Soušek Zdeněk
předcházející heslo: příčina
následující heslo: Přídavky k Ester
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
deuterokanonické/apokryfní texty jsou součást LXX, některé jako samostatné celky. I když patrně mají hebr. (nebo aram.) podklady, masoretský text je neobsahuje. V křesťanských biblích patří mezi spisy deuterokanonické, apokryfní. První přídavek je v řecké LXX, stejně jako v latinské Vulgátě a katolických překladech z ní vycházejících, zařazen celkem organicky za Da 3,23 jako v. 24-90, kanonický text od v. 24 pak pokračuje jako v. 91nn. Obsahem přídavku je jednak kající modlitba Azarjáše (v. 25-45), jednak barvitější vyprávění o přílišném rozpálení pece a zázraku, který se stal (v. 46-50), jednak hymnus tří mužů, jímž ještě v peci oslavují Boha svých otců (v. 51-90). Azarjášova modlitba připomíná stylem i obsahem Danielovu modlitbu v Da 9. Hymnus tří mužů je po obsahové stránce blízký Ž 148, po formální je podobně jako Ž 136 děkovnou liturgií.
Druhý přídavek vypráví o tom, jak Daniel prokáže nevinu nespravedlivě obviněné a odsouzené Zuzany. Danielovi je zde připisována zázračná moudrost a vedení svatým duchem Božím
od útlého mládí. V řeckém textu Theodotionově je uveden před první kapitolou Da, zřejmě proto, že Daniel zde vystupuje jako mladý jinoch
. V LXX a ve Vulgátě je připojen za kanonický text jako kap. 13. Vyprávění chce zdůrazit, že Bůh zná i věci skryté a že nedopustí, aby zlo zvítězilo nad nevinným a spravedlivým. Bůh umí zasáhnout i v situaci, která je po lidsku bezvýchodná a beznadějná.
Třetí přídavek známý pod názvem Bél a drak
je připojen zcela na konec knihy, v LXX s nadpiskem: Z proroctví Abakuka, syna Jesuova z kmene Lévi
, ve Vulgatě pouze jako kap. 14. Daniel v něm králi Kýrovi ukazuje na nicotnost model, odhaluje podvod Bélových kněží a zničí babylónského draka. Závěrečná část (od v. 28) poněkud kopíruje Da 6 s tím rozdílem, že agresivita protivníků je větší a zachránění zázračnější.
Dobu vzniku těchto původně samostatných spisků nelze určit. Jisto je, že koncem 2. st. př. n. l. byly známé.