Nazír

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: nazír

autor: Řehák Robert    
       
předcházející heslo: Nazaretský
následující odkazové heslo: Nazon      
následující heslo: nazorejský

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
1. Kořen n-z-r je povšechně semitský. V biblické hebr. se sloveso n-z-r vyskytuje v pasivním a reflexivním významu zdržovat se, zasvětit (se). Substantivum nezer je možno přeložit jako posvěcení, nebo diadém, a nazír jako zasvěcený, odělený, či zasvěcenec, nazír.

2. Dle Bible je nazír každý muž nebo žena, který/á vezme na sebe závazek n. slibu, jenž je popsán v Nu 6,2-21, a zasvětí se tak Hospodinu. Nazírství vyžaduje po celou dobu platnosti slibu především vystříhat se pití vína a opojného nápoje i všeho, co pochází z vinné révy; nestříhat si vlasy; vyhnout se styku s mrtvými (srv. Nu 19,13) i v případě úmrtí nejbližších příbuzných, jako to platilo pro velekněze (Lv 21,11); na konci doby nazírství bylo třeba přinést oběť a oholit si hlavu. Slib bylo možno zachovávat celoživotně – jak to činili už od narození Samson (Sd 13,5nn), Samuel (1S 1,11nn) a Jan Křtitel (L 1,15nn), nebo krátkodobě – jak tomu často bylo (hl. díky farizejskému vlivu) v intertestamentární (1Ma 3,49) a nz. době (Pavel dle Sk 21,20-26). Min. doba pro držení slibu byla v žid. tradici stanovena na 30 dní (Mišna Nazír 1,3a; babyl. Talmud Moed qátan 27b). Za dobrý čin se pokládal zvyk, doložený i po zničení Druhého chrámu, zaplatit potřebné výdaje pro dodržení zákonných předpisů za chudého nazíra (Sk 21,24; Mišna Nazír 2,5).

Původ nazírství je nejasný. Někteří badatelé ho vidí v přípravách na svaté války (srv. Sd 5,2), které byly považovány za kultické a vyžadovaly proto kult. čistotu, a zákaz pití vína či opojného nápoje (tak jako pro kněze při vykonávání služby Lv 10,9, Ez 44,21) jako pův. hráz proti extatickým kultům. Být nazván zasvěcencem, nazírem vyjadřovalo výjimečnost, jak tomu je už v požehnání Josefovi (Gn 49,26 v.t. Dt 33,16). V případě zasvěcení již od mateřského lůna (rodiče často skládali nazírský slib za své děti) platil už pro matku nazíra požadavek zdržovat se nečistých věcí, aby se tak umocnila svatost dítěte (Sd 13,4.7.14). Nazírství bylo vždy vysoce ceněno, např. prorok Ámos je staví na roveň proroctví (Am 2,11.12). Hl. význam nazírství byl zřejmě v tom, že se nazír symbolicky vracel do věku, zpodobňovaného létem odpočinutí či létem milostivým (Lv 23,6-21), tedy do doby předtím, než člověk začal obdělávat zemi a pěstovat vinice (Gn 9,20), do situace, připomínající ráj minulý a zaslíbený ráj budoucí.

3. Z NZ (L 1,15 a L 7,33) se dá odvodit, že také Jan Křtitel byl celoživotním nazírem (je pozoruhodné, že byl stejně jako Samson a Samuel synem původně neplodné ženy). Ježíš je v doslovném řeckém znění na některých místech ve Sk (Sk 2,22; 3,6 aj.) označován jako Nazorejský namísto Nazaretský; nazírem však nebyl, jde o jiný přepis jeho přízviska z Nazareta (Mt 2,23). Dočasný nazírský slib však patrně složil apoštol Pavel během svých cest (Sk 18,18); zřejmě ho ukončil až se čtyřmi jinými muži v Jeruzalémě (Sk 21,20-26). Zaplacením jejich výdajů spojených s ukončením slibu dokázal, že sám stojí za dodržováním Zákona a v jeho dodržování nechce žádného jiného žida omezovat.