Mince

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:20, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: mince

autor: Pokorný Petr    

předcházející odkazové heslo: mina      
předcházející heslo: milovat        
následující heslo: Minjamín

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
malá část kovu, většinou kruhovitého tvaru a jednotné váhy, která je na něm vyražena. Jde o platidlo, jehož hodnotu nebylo nutno ověřovat vážením. M. byly v Izraeli zavedeny možná již v době proroka Agea (Ag 1,6), doloženy jsou v době perské, kdy podle římského práva mohla provincie Juda razit mince. Jeden šekel odpovídal zhruba dvěma řeckým stříbrným drachmám. Šekely přestaly platit v době, kdy Izrael byl přímo pod římskou správou, ale jejich ražba byla obnovena za Války židovské a potom v době Bar Kochbova povstání.

Šekely a jiné izraelské mince byly zdobeny obecnými i helénistickými motivy, jen na jedné se objevuje sedmiramenný svícen, na mincích z doby povstání za Války židovské je motiv lilií a nápis Jeruzalém svaté (město). Římské mince nesly tvář císaře a nápisy, které jej označovaly jako syna jeho božského (smrtí zbožněného) předchůdce – byly tedy z hlediska důsledného plnění židovského zákona porušením prvních dvou přikázání Desatera.

Protože nápisy na mincích byly nejrozšířenějšími a nejznámějšími psanými texty, setkáváme se s nimi v Bibli při sporech o plnění zákona. Několikrát je doložena Ježíšova disputace o placení daně Římanům Mk 12,13-17 a par., při níž obrátil otázku a farizeje usvědčil z toho, že sami užívají římské mince s obrazem. Ostatně i chrámová daň se platila tyrskými mincemi s obrazem boha Melqarta, které měnili penězoměnci v chrámu. Není vyloučeno, že číslo 666 – číslo šelmy (protivníka Božího lidu) ve Zj 13,18 je odvozeno z nápisu na minci.

V. t. peníze