Váhy, vážit

heslo: váhy, vážit

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: vadnout        
následující heslo: Vajs Josef

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Ve starověku se vážily cenné kovy, především zlato, stříbro a jiné, a vzácné koření a vonné látky (Ex 30,24). Vážilo se podle zlatých či stříbrných závaží, které byly platidlem (Gn 23,16; Jr 32,10), ale i závažími z kamene, skla a od římské doby olova. K tomu sloužily váhy (hebr. mó'znajim – duál), jejíchž základní částí byly dvě vyvážené misky. Na jednu z nich se kladlo vážené zboží, na druhou závaží – původně kameny, později závaží z drahých kovů. Záleželo na tom, aby jejich váha byla přesně určena (Dt 25,13).

Výrok vahadla a správné misky patří Hospodinu (Př 16,11) je třeba chápat tak, že ten, kdo váží, odpovídá za poctivost vážení Bohu (Př 11,1; Lv 19,36).

Obrazně se v Jb 6,2 mluví o spravedlivém zvážení Jobova utrpení a v Ž 62,10 o malé váze člověka, který je před Bohem jen jako vánek. Váha v rukou apokalyptického jezdce ze Zj 6,5 je znamením blížícího se soudu.

Jednotky váhy se mírně lišily v různých dobách, podle zemí či krajů a podle toho, čím se vážilo – zda zlatem nebo stříbrem. V. t. peníze.

Přehled jednotek váhy:

- hřivna (hebr. kikkár; řec. talanton; Kral. též centnéř) vážila od 20 do 50 kg obsahovala 50-60 min (Ex 25,39; Mt 18,24; 25,15nn), v penězích měla hodnotu šedesáti.

- mina (hebr. máné; řec. mná; ČEP hřivna; Kral. libra) vážila mezi 1/2 až 1 kg (1Kr 10,17; L 19,13nn), obsahovala 50 – 60 šekelů, 60 řeckých drachem. Babylónská mina měla 60 šekelů (Ez 45,12).

- šekel (hebr. šeqel, siklos) vážil 11-17 gr. (Ex 30,13), obsahoval 20 gerů. Královský šekel byl dvojnásobný.

- beka (beqa`, drachmé) – 1/2 šekelu

- zrno (hebr. gérá) – váha jednoho zrna, 1/20 šekelu.

- pim, pelištejský šekel – cca 7 gr.; pelištejská jednotka hmotnosti (1S 13,21)

- kesíta (q^esítá, BKr: ovce, peníz), (Gn 33,19; Jz 24,32) – nejisté.

V. t. míry.