Zbožnost

heslo: zbožnost

autor: Tichý Ladislav    
       
předcházející heslo: zázrak        
následující heslo: zbožný

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků výraz osobního vztahu k Bohu (ne ovšem výlučně individuálního). V Bibli se o ní hovoří pomocí rozličných termínů, popř. její podoba je charakterizována různými pojmy (platí to i o adj. zbožný, popř. adv. zbožně).

1. SZ charakterizuje zbožného především v Žalmech termínem chásíd, tj. věrný (tak většinou ČEP, zbožný jen Dt 33,8; Ž 12,2; 31,24; 43,1; Mi 7,2 z 32 výskytů) vůči Božímu vyvolení a Boží smlouvě. Je to ten, kdo žije z Boží dobroty a přízně (chesed). Zachovávání Božího zákona vyjadřují ovšem hlavně pojmy cedeq, c^edáqá a caddíq(spravedlnost, spravedlivý). Z. podle SZ musí spočívat v bázni Hospodinově (v LXX Iz 11,2 je b. H. = eusebeia, tj. z.; srv. i Př 1,7). K pojmu z. má blízko řada jiných výrazů s dalšími konotacemi (jako např. tóm / támím bezúhonnost/bezúhonný, jóšer jášár přímost / přímý, nádíb ochotný, oddaný).

2. V NZ spadají do sémantického okruhu z. výrazy od několika různých slovních základů: hosi; a) (převládá význam: svatost; 11×), euseb; b) (s důrazem na správnou bohopoctu; 22×), eulab; c) (s důrazem na bázeň; 7×), thrésk; d) (z., bohopocta; 5×). NZ přebírá hodnoty z. podle SZ a staví na nich. Ježíš Kristus se však stává předmětem z., ale také jejím vzorem a zdrojem. On je ten Svatý, který se nerozpadl v prach (Sk 2,27; 13,35), on byl vyslyšen pro svou pokoru/uctivost (Žd 5,7). On umožňuje přístup k Otci (J 14,6; srv. Mt 6,9; L 11,2). Shora uvedené výrazy se ovšem pro označení z. křesťanů objevují převážně v pozdějších nz. spisech (Jk, pastorální epištoly, 2Pt), kde se více zdůrazňuje význam z. v praktickém křesťanském životě (1Tm 4,7n; 2Tm 3,5; 6,11; Tt 1,1b; 1,8a). Jedná se o její správnou podobu (Jk 1,26n; 1Tm 6,3.5.6.11; 2Tm 3,5b). Jde při ní o poznání Kristova tajemství (1Tm 3,16b). Z. má být chápána jako dar (2Pt 1,3; srv. 1Tm 6,6b). Přináší sice i pronásledování (2Tm 3,12b), Bůh však dovede své zbožné ve zkoušce uchránit (2Pt 2,9b). Z. pak vede k očekávání setkání s Kristem ve slávě (Tt 2,12n.b).