Ústa: Porovnání verzí

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ebs>Moravec
Bez shrnutí editace
 
m (naimportována 1 revize)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:22

heslo: ústa

autor: Tydlitátová Věra    

předcházející odkazové heslo: usmířit      
předcházející heslo: Ús        
následující heslo: ustanovený

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. , řec. stoma. Viz též slovo. Podobně jako u ostatních tělesných orgánů užívá biblický jazyk v souvislosti s ústy četné antropomorfismy. Nejen, že ústa mají kromě lidí i zvířata a ptáci (Nu 22,28; Dt 25,4; 1K 9,9; Gn 8,11; Iz 10,14 aj.), ale i např. země (Gn 4,11; Nu 16,30-32; Dt 18,18) či peklo (Iz 5,14) a samozřejmě Hospodin (Dt 8,3; Iz 1,20; Mt 4,4 aj.). Také modly mají ústa, ale výsměšně se konstatuje, že nemluví (Ž 115,5nn). Hospodin vkládá svá slova do úst proroků (Ex 4,12; Iz 59,21; Jr 15,19 aj.), dotekem očišťuje ústa těm, kteří mají zvěstovat jeho slovo (Iz 6,7; Jr 1,9). Z úst Hospodinových vychází soud a Tóra (Ž 119,72 aj.), člověk je živ tím, co vychází z božích úst (Dt 8,3). Také ústa spravedlivého člověka jsou pramenem života (Př 10,11). Z úst člověka vycházejí dobré věci, pokud jsou správná slova v souladu se skutky (Mt 12,34n aj.), ale z úst může vycházet i rouhání, jak ukazuje sousloví stavět proti nebi ústa – kral. (Ž 73,9), zaklínání, posměch, lež a pomluva (Jr 7,28). Také NZ upozorňuje na znesvěcení člověka tím, co z úst vychází (Mt 15,11-20), člověk bude pohnán k zodpovědnosti za svá slova (Mt 12,33-37). Vzhledem k tomu, že slovu je v Orientě přičítána veliká moc, jsou ústa chápána také jako nebezpečná zbraň: Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem? (Ž 12,5). Podle Př 11,11: Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří.

Ústa však nejsou jen orgánem řeči, ústy přijímáme pokrm a nápoj. Ústy může do člověka vstoupit démon, odtud pochází zvyk zakrývat si rukou při zívání ústa nebo na ně poklepat. Jídlem nečistých pokrmů dochází k rituálnímu znečištění, s touto představou polemizuje Mt 15,11. Metaforou přijímání božího soudu je ve Zj 10,8-10 pozření knihy, která je v ústech sladká jako med, ale v žaludku zhořkne (srv. Ez 3,1-3).

K ústům se váže řada idiomů, např. otevřít ústa – promluvit, vložit ruku na ústa – zmlknout, hůl úst – soudní výrok, ovoce úst – následek řeči, oběti úst – modlitby, jedněmi ústy – jednomyslně, psát z úst – psát podle diktátu, soudit z úst – soudit podle slov, popadnout z úst číhat na slova apod.