Synoptická evangelia

heslo: synoptická evangelia

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: synoptická apokalypsa        
následující heslo: Syntyché

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků první tři evangelia v pořadí novozákonního kánonu, tj. Matouš, Marek a Lukáš. Mají společnou osnovu a velkou část obsahově a místy i doslovně společného textu, takže lze sestavit jejich synopsi (souhled). Markovo evangelium je s výjimkou Mk 7,31-37 a Mk 8,22-26 obsaženo v obou delších evangeliích. Od výkladů, podle nichž evangelisté čerpali ze společného proudu ústní tradice, proti nimž mluví některé doslovné shody, došlo biblické bádání již v 19. století k závěru, že jde o závislost literární. Protože si nedovedeme představit, proč by Marek vylučoval materiál, který mají Matouš a Lukáš, nelze přijmout závěr, že Marek je výtahem z obou delších evangelií (Griesbachova hypotéza). Tato hypotéza navíc nemohla vysvětlit zdroj podobností mezi evangeliem podle Matouše a podle Lukáše. O nějakém ztraceném praevangeliu nevíme, je téměř vyloučené, že by se v celé dochované starokřesťanské literatuře po něm nedochovala žádná stopa.

Dnes se stala již téměř obecně přijatým závěrem teorie dvou pramenů – tj. dvou společných pramenů Matouše a Lukáše, jak pro stručnost označujeme obě evangelia. Má výhodu, že její jádro zůstává (Marek a sbírka Ježíšových výroků /Q/ jako prameny pro Mt a Lk), i když skutečnost byla asi složitější. Všechny dodatečné poznatky lze se základním schématem spojit bez jeho zásadního narušení.

Je pravděpodobné, že autor evangelia Janova Markovo evangelium znal nebo alespoň věděl o jeho rozvržení. Protože však literárně převyprávěl přejatou látku a vytvořil z ní jednolitý celek, lze synopticky zapsat jen jeho malou část.

V. t. evangelium, Markovo evangelium, Lukášovo evangelium, Matoušovo evangelium, Tomášovo evangelium, apokryfy.