Sloup

heslo: sloup

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: slon        
následující heslo: sloup posvátný

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. maccévá, pamětní sloup nebo balvan (Gn 31,45; 2S 18,18); hebr. `ammúd, řec. stýlos – podpěrný architektonický prvek i samostatně stojící s. jako pomník.

Podle starověkého obrazu světa spočívala země na sloupech (Ž 75,4). Od počátku cizilizace byly sloupy spojeny s paláci a chrámy, zprvu převážně dřevěné, pod eg. vlivem postupně kamenné a bronzové (Sd 16,26; 1Kr 7,6). Byly jak součástí stavby, ale mohly stát samostatně jako pomník nebo kultovní předmět (kamenný sloup nebo velký kámen – maseba, dřevěný sloup – ašera), viz sloup posvátný. Sloupy patřily i k jeruzalémskému chrámu (Ex 26,23nn), viz sloupoví Šalomounovo. Dva zdobené bronzové sloupy Jakín a Bóaz před chrámem byly znamením Boží přítomnosti a královské moci (1Kr 7,21; srov. Ez 40,49). Podobné dva sloupy jsou dochovány před zbytky chrámu nejvyššího božstva semitských Nabatejců nad skalním městem Petra (Qasr el-Bint) v Jordánsku.

Oblakový s. ve dne a ohnivý s. v noci vedly Izraelské po poušti (Ex 13,21-22; 33,9n; 14,19) tak, že se pohybovaly před nimi, jen když je pronásledovali Egyptští, postavil se oblakový s. za ně (Ex 14,19). Dále se mluví častěji o oblaku. V oblakovém s. se zjevil Hospodin sám dle Nu 12,4nn Áronovi a Mirjam a ve vyprávění z Dt 31,15 Mojžíšovi. V. t. teofanie.

V Ga 2,9označuje apoštol Pavel obrazně Jakuba, Petra a Jana za sloupy církve a Zj 3,12 zaslibuje věrným, že budou sloupy v chrámě Boha. Jde o duchovní stavbu, protože v nebeském Jeruzalémě nebude podle Zj 21,22 chrámu zapotřebí.