Keramika

heslo: keramika

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Kénijci        
následující heslo: Keretejci

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků označení jednoho či více předmětů vyrobených z tvarované a vypalované hlíny. Od konce 19. stol. hraje k. důležitou roli v pokusech o dataci archeologických objevů, zejména při metodě tzv. stratigrafického průzkumu (výskyt keramiky známého data poskytuje na dané lokalitě pevný bod pro dataci starších i mladších vrstev). Výroba keramiky začíná v oblasti Blízkého východu v mladší době kamenné (6. tis. př. n. l.). Rozvoj hrnčířství byl urychlen vynálezem hrnčířské pece a později také hrnčířského kruhu (nejpozději počátkem 3. tis.), který se spolu s dalšími technologickými objevy rychle rozšířil po východním Středomoří. Rozvoj hrnčířství v oblasti Palestiny, urychlený ještě egyptským, kyperským a mykénským vlivem, pokračuje také v pozdní době bronzové (1550-1200). Koncem 13. stol. však dochází ke všeobecnému kulturnímu úpadku, jehož projevem je zřejmě i to, že hrnčířský kruh je na čas zapomenut. Nálezy doby železné (od 1200 př. n. l.), tedy doby, kdy se podle tradiční historiografie na území Palestiny objevuje biblický Izrael, nesvědčí o přeryvu, srovnatelném třeba ve stejné době s evidentním nástupem pelištejské keramiky na jv. pobřeží. Postupně se prosazuje keramika červeně leštěná, v průběhu doby železné se zvětšuje kulturní náskok severní části Izraele, přerušený ovšem asyrskou invazí. Vrcholným projevem místního hrnčířství je keramika nabatejská (viz Nabatejci), pokračující okolo přelomu letopočtu v tradicích domácího hrnčířství, ale vstřebávající také vlivy zahraniční. Z mnoha biblických zmínek o výrobě a používání keramiky připomeňme Jr 18,1-6, Jeremjášovu návštěvu v hrnčířském domě.