Týden: Porovnání verzí
m (naimportována 1 revize) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
jednotka dělení času mezi dnem a měsícem. Ve starověku byla v různých kulturách definována různě (např. 8 dní, 10 dní /Egypt/ nebo 3 cykly v měsíci /Řím/), v Izraeli se brzy prosadil t. truchlení; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_3,9 2Kr 3,9]</span> – t. cestování). I když sedmidenní t. lze odvodit z lunárního cyklu (čtvrtina lunárního <q>měsíce</q> – týdny nezapadají do rytmu měsíců a let), hrály při jeho zavedení v Izraeli závažnou roli i tyto tradice. Sobota byla koncem a vrcholem sedmidenního cyklu, dny se počítaly od soboty (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_20,7 Sk 20,7]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_28,1 Mt 28,1]</span>). Když se v prvotní církvi poměrně brzy prosazuje první den po sobotě jako den sváteční ([[neděle]]), což ještě neznamenalo změnu židovského ani občanského týdenního rytmu, vytváří se předpoklad k tomu, aby týden svátečním dnem začínal. Sedmidenní týden se v římské říši začal prosazovat již před rokem 313 n. l. (Milánský edikt Konstantinův). | jednotka dělení času mezi dnem a měsícem. Ve starověku byla v různých kulturách definována různě (např. 8 dní, 10 dní /Egypt/ nebo 3 cykly v měsíci /Řím/), v Izraeli se brzy prosadil t. truchlení; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_3,9 2Kr 3,9]</span> – t. cestování). I když sedmidenní t. lze odvodit z lunárního cyklu (čtvrtina lunárního <q>měsíce</q> – týdny nezapadají do rytmu měsíců a let), hrály při jeho zavedení v Izraeli závažnou roli i tyto tradice. Sobota byla koncem a vrcholem sedmidenního cyklu, dny se počítaly od soboty (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_20,7 Sk 20,7]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_28,1 Mt 28,1]</span>). Když se v prvotní církvi poměrně brzy prosazuje první den po sobotě jako den sváteční ([[neděle]]), což ještě neznamenalo změnu židovského ani občanského týdenního rytmu, vytváří se předpoklad k tomu, aby týden svátečním dnem začínal. Sedmidenní týden se v římské říši začal prosazovat již před rokem 313 n. l. (Milánský edikt Konstantinův). | ||
Zemědělská dožínková (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_34,22n Ex 34,22n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Pa_8,12n 2Pa 8,12n]</span>) slavnost týdnů (kral. <q>téhodnů</q> – <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_16,10 Dt 16,10]</span>) byla v Izraeli jednou ze tří výročních slavností. Konala se po prvním dni svátku přesnic ([[Pesach]]), kdy se obětoval první ječmen za 7x7 dní (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_23,11-21 Lv 23,11-21]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_16,9-12 Dt 16,9-12]</span>) – odtud název této slavnosti. Jiný název je svátek [[Letnice|letnic]] (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1K_16,8 1K 16,8]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_2,1 Sk 2,1]</span>). V. t. [[kalendář]]. | Zemědělská dožínková (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_34,22n Ex 34,22n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Pa_8,12n 2Pa 8,12n]</span>) slavnost týdnů (kral. <q>téhodnů</q> – <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_16,10 Dt 16,10]</span>) byla v Izraeli jednou ze tří výročních slavností. Konala se po prvním dni svátku přesnic ([[Pesach]]), kdy se obětoval první ječmen, za 7x7 dní (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_23,11-21 Lv 23,11-21]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_16,9-12 Dt 16,9-12]</span>) – odtud název této slavnosti. Jiný název je svátek [[Letnice|letnic]] (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1K_16,8 1K 16,8]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_2,1 Sk 2,1]</span>). V. t. [[kalendář]]. | ||
[[Kategorie: čas a kalendář]] | [[Kategorie: čas a kalendář]] | ||
[[Kategorie: příroda]] | [[Kategorie: příroda]] | ||
[[Kategorie: Pokorný Petr (autor)]] | [[Kategorie: Pokorný Petr (autor)]] | ||
Aktuální verze z 6. 9. 2023, 17:52
heslo: týden
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: tyč
následující odkazové heslo: týdnů svátek
následující heslo: Tychikos
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
jednotka dělení času mezi dnem a měsícem. Ve starověku byla v různých kulturách definována různě (např. 8 dní, 10 dní /Egypt/ nebo 3 cykly v měsíci /Řím/), v Izraeli se brzy prosadil t. truchlení; 2Kr 3,9 – t. cestování). I když sedmidenní t. lze odvodit z lunárního cyklu (čtvrtina lunárního měsíce
– týdny nezapadají do rytmu měsíců a let), hrály při jeho zavedení v Izraeli závažnou roli i tyto tradice. Sobota byla koncem a vrcholem sedmidenního cyklu, dny se počítaly od soboty (Sk 20,7; Mt 28,1). Když se v prvotní církvi poměrně brzy prosazuje první den po sobotě jako den sváteční (neděle), což ještě neznamenalo změnu židovského ani občanského týdenního rytmu, vytváří se předpoklad k tomu, aby týden svátečním dnem začínal. Sedmidenní týden se v římské říši začal prosazovat již před rokem 313 n. l. (Milánský edikt Konstantinův).
Zemědělská dožínková (Ex 34,22n; 2Pa 8,12n) slavnost týdnů (kral. téhodnů
– Dt 16,10) byla v Izraeli jednou ze tří výročních slavností. Konala se po prvním dni svátku přesnic (Pesach), kdy se obětoval první ječmen, za 7x7 dní (Lv 23,11-21; Dt 16,9-12) – odtud název této slavnosti. Jiný název je svátek letnic (např. 1K 16,8; Sk 2,1). V. t. kalendář.