Úroky: Porovnání verzí

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ebs>Moravec
Bez shrnutí editace
 
m (naimportována 1 revize)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:22

heslo: úroky

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: úroda        
následující heslo: úředník

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
poplatek (často v naturáliích; Neh 5,10) za půjčku peněz nebo za pronájem pozemku. V hebrejštině se nejčastěji užívá výraz nešech (řec. tokos) a další odvozeniny od kořeně n-š-k, často ve spojení s termínem tarbít (lichvářský zisk – v tomto případě nemusí jít o zisk v penězích). Toto spojení se v ČEP překládá lichvářský úrok nebo půjčovat lichvářsky a brát úrok apod., např.: Lv 25,36; Ez 18,8; Př 28,8. V Izraeli se zásadně nemělo půjčovat na ú., jen při půjčce cizinci byl ú. povolen (Dt 23,20-21), V Ex 22,24 je zákaz braní ú. omezen jen na půjčky zchudlému bratru. Ještě v helénistické době byl pro židy příznačný zákaz zisku z obchodu vůbec (Sír 26,29-27,2). O to více zaráží Ježíšovo podobenství o hřivnách (minách), v němž jsou chváleni ti, kdo svěřenou sumu rozšířili obchodem či půjčkami na ú. (L 19,11-27; Mt 25,14-30). Zřejmě šlo původně o tzv. amorální podobenství, podobně jako je podobenství o nepoctivém správci (L 16,1-9) nebo podobenství o teroristovi (TomEv 98). V tomto případě jde o to, že i špatní lidé podléhají určité kázni a hledí sloužit svému nadřízenému. Oč více ti, kdo stojí na vítězné straně evangelia. Evangelisté však toto podobenství, které přejali ze Sbírky Ježíšových výroků (Q), chápali již v rámci obchodních zvyklostí svého helénistického prostředí jako kladný model vynalézavosti a píle ve službě. V. t. lichva