Jasnovidec

heslo: jasnovidec

autor: Černohous Josef    
       
předcházející heslo: jas        
následující heslo: Jáson

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. jidd`óní. ČEP překládá v Lv 19,31; Lv 20,6 vědma a v Lv 20,27 duch věštecký. BKr: věštec, duch věští, hadač, čarodějník. Slovo se ve SZ vždy vyskytuje ve spojení 'óv w<sup>e</sup> jidd`óní. ČEP sousloví překládá vyvolavač duchů a jasnovidec či duch zemřelých a vědma. BKr: hadač a věštec, duch čarodějný a věští, zaklinač a čarodějník, ap. Slovo je odvozeno od hebr. kořene j-d-` a znamená vědoucí. Označuje především věšteckého ducha, který je duchem zemřelého. V přeneseném smyslu označuje jasnovidce, ve kterém duch zemřelého promlouvá. Slovo mohlo být také terminus technicus pro kultické figuríny užívané v čarodějnictví a v dotazování pomocí orákulí. Dotazování mrtvých se vyskytovalo ve všech kulturních systémech starověkého Předního Orientu a středomoří a bylo součástí komunikace s bohy. Funkci a postupy jasnovidce (vědmy) popisuje 1S 28:

Samuel zemře a Saul odstraní ze země vyvolavače duchů zemřelých a jasnovidce (tuto zprávu nelze považovat za striktně historickou pro Saulovu dobu). Po invazi Pelištejců se Saul doptává Hospodina, ale Hospodin neodpovídá. Saul potají vyzve v Én-dóru ženu, která vyvolává duchy zemřelých, ať mu věští prostřednictvím ducha zemřelého, hebr. 'óv. Žena přivolá Samuele: Vidím '^elóhím (ducha, božstvo) vystupující ze země. Samuel říká Saulovi, Proč mě rušíš a přivádíš nahoru?, a předpovídá Saulovi prohranou bitvu a smrt slovy: Zítra budeš se mnou.

Proti dotazování mrtvých polemizuje ve SZ deuteronomistická redakce (viz deuteronomistické dějepravné dílo). Tato polemika se odráží v knize Leviticus a u proroků, kde je dotazování mrtvých zakázáno (Na živé se ptát mrtvých?, Iz 8,19). Polemiky ale ukazují, že dotazování mrtvých bylo v předexilním Izraeli rozšířeno. Dt 18 na místo jasnovidce staví proroka, který je povolán Hospodinem a jemuž Hospodin vkládá do úst svá slova. Podle deuteronomistické historiografie činnost jasnovidců obnovil v Izraeli král Menaše (činil to, co je zlé v očích Hospodinových, 2Kr 21,2) a král Jóšijáš ve své reformě opět zakázal.

V. t. věštec, hadači.