Eloi, eloi, lema sabachthtani: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:19
heslo: eloi, eloi, lema sabachthtani
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: Elohista
následující heslo: Elón
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Ježíšovo zvolání na kříži (Mk 15,34), které evangelista cituje aramejsky a proto je hned překládá: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil
? V dochované podobě jde o začátek Ž 22, jehož motivy užil evangelista nebo již starší tradice jako pomocnou osnovu při literárním podání pašijního příběhu (srv. Mk 15,24 s Ž 22,19). Je vrcholem Ježíšova utrpení, v němž se k fyzické bolesti připojilo hluboké zklamání z toho, že jeho úsilí o nápravu Izraele ztroskotalo a očekávání blízkého příchodu království Božího se nesplnilo. To je skutečnost, kterou zrcadlí již jeho modlitba v Getsemane (Mk 14,32-36 par.). Jedinou nepřímo rozeznatelnou nadějí je právě skutečnost, že i v tísni a smutku se obrací k Bohu jako k Otci, jemuž přiznává náskok před svými představami. Je to opak toho, co trpícímu Jóbovi radila jeho žena, když se dostal do nepochopitelného souběhu utrpení: Zlořeč Bohu a zemři
(Jb 2,10). Oslovení Boha jako Otce je jedinou, ale pevnou spojnicí mezi před- a povelikonočním Ježíšem. Je to náznak toho, že Bůh s ním byl i v jeho utrpení.
Matoušovo evangelium podává Ježíšovo zvolání v hebrejské verzi (Éli, Éli? Mt 27,45), která zdůrazňuje, že jde o citát Ž 22 končícího chválou osvobozující moci Hospodina. Lukáš tento výrok vynechává, aby nerušil jeho obraz Ježíše, který své utrpení prožívá se stoickou vyrovnaností: Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha
(L 23,46).