Azázel

heslo: Azázel

autor: Halasová Tereza    
       
předcházející heslo: Azarjáš        
následující heslo: Azmávet

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Jedná se nejspíše o jméno pouštního démona, které je složené ze dvou hebr. výrazů. `éz koza a '-z-l být zahnán, odstraněn. Označení A. jako pouštního démona pochází ze syrského překladu. Je zajímavá podobnost mezi hebr. výrazem s<sup>e</sup>`ír pro kozla a výrazem sá`ír, který označoval chlupatého démona. Je možné, že právě proto byl kozel určen nejenom k vyhnání do pouště, ale i určen tomuto démonovi (la`^azá'zél ha-midbárá). Zde se jedná o paralelu k obětnímu zvířeti, které bylo určené pro Hospodina (hebr. l^ejhwh). Na tento rituál měly pravděpodobně vliv nomádské, egyptské a severo-syrské zvyky. Hebrejové a Kenaánci věřili, že A. přebývá v pustině. Na Den smíření byl určený Azázelovi losem vybraný kozel. Kněz (Áron) poté vyznal hříchy Izraelců a vložením rukou je přenesl na kozla.

Kozel byl potom vyhnán na poušť. Ten, kdo kozla vyhnal, se musel před návratem do tábora očistit. (Lv 16,8-10.20-22.26).

Lev. 16 mlčí o tom, že by kozel byl Azázelovi obětován a Azázelovi nejsou připisovány činnosti typické pro démony. Vyjádření Lev. 16 je velmi stručné. V Písmu je možné vidět ohlasy tohoto rituálu usmíření např. v Ž 103,11n nebo J 1,29.36 a 1J 3,5. Tradice raného judaismu domýšlí další detaily. Azázel naučil lidi vyrábět zbraně a šperky, čímž rozséval mezi nimi hřích a zkázu (1 Henoch 8,1), prozradil tajemství všehomíra, která se udála v nebi (1 Henoch 9,6). Ve Zjevení Abrahamově je jako mluvící pták zosobněním lži a zlého ducha a příčinnou bezbožného počínání Adama a Evy v ráji. (ZjAbr 13,7; 23,9)

Raně křesťanská interpretace tyto dualistické tendence ruší. Do popředí vystupuje důraz na zahlazení hříchu; provedení rituálu, osud kozla a totožnost Azázela ustupují do pozadí.