Podíl: Porovnání verzí
m (naimportována 1 revize) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
}} | }} | ||
část nějakého celku, která někomu připadne (patří); hebr. převážně <span {{Hebr}}>cheleq</span>, ř. <span {{Rec}}>meris</span>, <span {{Rec}}>meros</span>. Ve SZ se vyskytuje ve třech charakteristických souvislostech, na ně navazuje také úzus NZ. | část nějakého celku, která někomu připadne (patří); hebr. převážně <span {{Hebr}}>cheleq</span>, ř. <span {{Rec}}>meris</span>, <span {{Rec}}>meros</span>. Ve SZ se vyskytuje ve třech charakteristických souvislostech, na ně navazuje také úzus NZ. | ||
== 1. Starý zákon == | |||
1.1 Různé kultické předpisy určují části [[oběť|obětí]], které mají připadnout [[kněz|kněžím]] či [[lévijec|lévijcům]]: <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_29,26;_Lv_7,33;_8,29;_10,13n Ex 29,26; Lv 7,33; 8,29; 10,13n]</span> atd. V některých případech je užívána zvláštní fráze <span {{Hebr}}>qodeš qodáším</span>, dosl. <q>svaté ze svatého</q> (či <q>oddělené z odděleného</q>): <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_2,3.10;_6,10;_24,9 Lv 2,3.10; 6,10; 24,9]</span>. V NZ viz <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1K_9,13 1K 9,13]</span>. | 1.1 Různé kultické předpisy určují části [[oběť|obětí]], které mají připadnout [[kněz|kněžím]] či [[lévijec|lévijcům]]: <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_29,26;_Lv_7,33;_8,29;_10,13n Ex 29,26; Lv 7,33; 8,29; 10,13n]</span> atd. V některých případech je užívána zvláštní fráze <span {{Hebr}}>qodeš qodáším</span>, dosl. <q>svaté ze svatého</q> (či <q>oddělené z odděleného</q>): <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_2,3.10;_6,10;_24,9 Lv 2,3.10; 6,10; 24,9]</span>. V NZ viz <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1K_9,13 1K 9,13]</span>. | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
1.3 Specifickým případem je p. v zemi. Území, na kterém sz Izrael žil, mu bylo podle vyprávění o Abrahamovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_12,1-9 Gn 12,1-9]</span>), a pak zvláště o [[Exodus|exodu]] a následném obsazení Kenánu, jak je líčí Joz 13-19, darováno Hospodinem. Podle těchto normativních příběhů byla v zemi každému [[kmen|kmeni]] a v nich pak každé rodině dána část území, která poskytovala obživu, a tak zajišťovala místo v Božím lidu. Tento p. měl mít každý rod trvale, proto byl také nazýván [[dědit, dědictví|dědictví]] (hebr. <span {{Hebr}}>nachalá</span>, ř. <span {{Rec}}>kléronomia</span>, <span {{Rec}}>kléros</span>, ČEP obvykle <q>dědičný podíl</q>: <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_13;_Sd_18,1;_Ez_46,16n Joz 13; Sd 18,1; Ez 46,16n]</span> atd.), a v mojžíšovském zákoně byly stanoveny nástroje, které měly každému trvalé udržení jeho p. umožnit (v. t. [[vykoupení, vykoupit|vykoupení]]). Často se objevuje zdvojená formulace <q>p. a dědictví</q>: např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_31,14;_Nu_18,20;_Dt_12,12;_14,27-29;_18,1;_2S_20,1;_1Kr_12,16 Gn 31,14; Nu 18,20; Dt 12,12; 14,27-29; 18,1; 2S 20,1; 1Kr 12,16]</span>; srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_8,21 Sk 8,21]</span>. Výjimku v tomto systému tvořili lévijci, kteří žádné vlastní území neměli a jejichž obživou měl být zmíněný p. na obětech (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_13,14 Joz 13,14]</span>). Jelikož oběti byly určeny Hospodinu, je situace lévijců popsána také výrokem <q>jejich p. je Hospodin</q> (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_13,33;_14,3n Joz 13,33; 14,3n]</span>). Toto prohlášení je užíváno také obecněji jako vyznání naděje zbožného (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_16,5;_142,6;_Pl_3,24 Ž 16,5; 142,6; Pl 3,24]</span>) a objevuje se i obdobně formulovaná obrácená úvaha: <q>Hospodinovým p. je jeho lid</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_32,9 Dt 32,9]</span>). | 1.3 Specifickým případem je p. v zemi. Území, na kterém sz Izrael žil, mu bylo podle vyprávění o Abrahamovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_12,1-9 Gn 12,1-9]</span>), a pak zvláště o [[Exodus|exodu]] a následném obsazení Kenánu, jak je líčí Joz 13-19, darováno Hospodinem. Podle těchto normativních příběhů byla v zemi každému [[kmen|kmeni]] a v nich pak každé rodině dána část území, která poskytovala obživu, a tak zajišťovala místo v Božím lidu. Tento p. měl mít každý rod trvale, proto byl také nazýván [[dědit, dědictví|dědictví]] (hebr. <span {{Hebr}}>nachalá</span>, ř. <span {{Rec}}>kléronomia</span>, <span {{Rec}}>kléros</span>, ČEP obvykle <q>dědičný podíl</q>: <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_13;_Sd_18,1;_Ez_46,16n Joz 13; Sd 18,1; Ez 46,16n]</span> atd.), a v mojžíšovském zákoně byly stanoveny nástroje, které měly každému trvalé udržení jeho p. umožnit (v. t. [[vykoupení, vykoupit|vykoupení]]). Často se objevuje zdvojená formulace <q>p. a dědictví</q>: např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_31,14;_Nu_18,20;_Dt_12,12;_14,27-29;_18,1;_2S_20,1;_1Kr_12,16 Gn 31,14; Nu 18,20; Dt 12,12; 14,27-29; 18,1; 2S 20,1; 1Kr 12,16]</span>; srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_8,21 Sk 8,21]</span>. Výjimku v tomto systému tvořili lévijci, kteří žádné vlastní území neměli a jejichž obživou měl být zmíněný p. na obětech (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_13,14 Joz 13,14]</span>). Jelikož oběti byly určeny Hospodinu, je situace lévijců popsána také výrokem <q>jejich p. je Hospodin</q> (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_13,33;_14,3n Joz 13,33; 14,3n]</span>). Toto prohlášení je užíváno také obecněji jako vyznání naděje zbožného (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_16,5;_142,6;_Pl_3,24 Ž 16,5; 142,6; Pl 3,24]</span>) a objevuje se i obdobně formulovaná obrácená úvaha: <q>Hospodinovým p. je jeho lid</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_32,9 Dt 32,9]</span>). | ||
2. V NZ se ideální obraz Hospodinem darované země stává jednou z metafor, jimiž se vyjadřuje účast na tom, co Hospodin vykonal prostřednictvím Ježíše Krista (v. t. [[království Boží (nebeské)|království Boží]]). V některých případech se objevuje přímo termín <span {{Rec}}>meris</span> či <span {{Rec}}>meros</span> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lk_10,42 | == 2. Nový zákon == | ||
V NZ se ideální obraz Hospodinem darované země stává jednou z metafor, jimiž se vyjadřuje účast na tom, co Hospodin vykonal prostřednictvím Ježíše Krista (v. t. [[království Boží (nebeské)|království Boží]]). V některých případech se objevuje přímo termín <span {{Rec}}>meris</span> či <span {{Rec}}>meros</span> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lk_10,42 Lk 10,42]</span>: Ježíšovo slovo o Marii, dosl. <q>zvolila dobrý p.</q>; | |||
<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_13,8;_Zj_20,6;_22,19 J 13,8; Zj 20,6; 22,19]</span>), ale častěji je užíván výraz <q>dědictví</q> (do češtiny někdy také překládán jako p.; ř. sloveso <span {{Rec}}>kléronomó</span> či ''kléroó'', subst. <span {{Rec}}>kléronomia</span>, <span {{Rec}}>kléros</span>): <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_19,29;_Mk_10,17 Mt 19,29; Mk 10,17]</span> par. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lk_10,25 Lk 10,25]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lk_18,18;_1K_15,50;_Ga_5,21;_Žd_1,14;_6,12;_11,7;_Sk_20,32;_Ef_1,11.14.18;_5,5;_Ko_1,12;_3,24;_Tt_3,7;_1Pt_1,14;_3,9 Lk 18,18; 1K 15,50; Ga 5,21; Žd 1,14; 6,12; 11,7; Sk 20,32; Ef 1,11.14.18; 5,5; Ko 1,12; 3,24; Tt 3,7; 1Pt 1,14; 3,9]</span>. | |||
[[Kategorie: hospodářství]] | [[Kategorie: hospodářství]] | ||
[[Kategorie: praktické záležitosti]] | [[Kategorie: praktické záležitosti]] | ||
| Řádek 20: | Řádek 22: | ||
[[Kategorie: Roskovec Jan (autor)]] | [[Kategorie: Roskovec Jan (autor)]] | ||
Aktuální verze z 19. 12. 2023, 10:32
heslo: podíl
autor: Roskovec Jan
předcházející heslo: počít
následující heslo: podnož
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
část nějakého celku, která někomu připadne (patří); hebr. převážně cheleq, ř. meris, meros. Ve SZ se vyskytuje ve třech charakteristických souvislostech, na ně navazuje také úzus NZ.
1. Starý zákon
1.1 Různé kultické předpisy určují části obětí, které mají připadnout kněžím či lévijcům: Ex 29,26; Lv 7,33; 8,29; 10,13n atd. V některých případech je užívána zvláštní fráze qodeš qodáším, dosl. svaté ze svatého
(či oddělené z odděleného
): Lv 2,3.10; 6,10; 24,9. V NZ viz 1K 9,13.
1.2 V souvislostech vojenských se mluví o podílu na kořisti (např. Gn 14,24; 1S 30,24; Iz 53,12), odtud pak v přeneseném smyslu o zisku
(Kaz 2,10.21; 5,17). Z této představy také snad vychází fráze mít podíl s...
, tj. patřit do skupiny, které připadá daný díl: Ž 50,18; 2K 6,15.
1.3 Specifickým případem je p. v zemi. Území, na kterém sz Izrael žil, mu bylo podle vyprávění o Abrahamovi (Gn 12,1-9), a pak zvláště o exodu a následném obsazení Kenánu, jak je líčí Joz 13-19, darováno Hospodinem. Podle těchto normativních příběhů byla v zemi každému kmeni a v nich pak každé rodině dána část území, která poskytovala obživu, a tak zajišťovala místo v Božím lidu. Tento p. měl mít každý rod trvale, proto byl také nazýván dědictví (hebr. nachalá, ř. kléronomia, kléros, ČEP obvykle dědičný podíl
: Joz 13; Sd 18,1; Ez 46,16n atd.), a v mojžíšovském zákoně byly stanoveny nástroje, které měly každému trvalé udržení jeho p. umožnit (v. t. vykoupení). Často se objevuje zdvojená formulace p. a dědictví
: např. Gn 31,14; Nu 18,20; Dt 12,12; 14,27-29; 18,1; 2S 20,1; 1Kr 12,16; srv. Sk 8,21. Výjimku v tomto systému tvořili lévijci, kteří žádné vlastní území neměli a jejichž obživou měl být zmíněný p. na obětech (Joz 13,14). Jelikož oběti byly určeny Hospodinu, je situace lévijců popsána také výrokem jejich p. je Hospodin
(např. Joz 13,33; 14,3n). Toto prohlášení je užíváno také obecněji jako vyznání naděje zbožného (Ž 16,5; 142,6; Pl 3,24) a objevuje se i obdobně formulovaná obrácená úvaha: Hospodinovým p. je jeho lid
(Dt 32,9).
2. Nový zákon
V NZ se ideální obraz Hospodinem darované země stává jednou z metafor, jimiž se vyjadřuje účast na tom, co Hospodin vykonal prostřednictvím Ježíše Krista (v. t. království Boží). V některých případech se objevuje přímo termín meris či meros (Lk 10,42: Ježíšovo slovo o Marii, dosl. zvolila dobrý p.
;
J 13,8; Zj 20,6; 22,19), ale častěji je užíván výraz dědictví
(do češtiny někdy také překládán jako p.; ř. sloveso kléronomó či kléroó, subst. kléronomia, kléros): Mt 19,29; Mk 10,17 par. Lk 10,25; Lk 18,18; 1K 15,50; Ga 5,21; Žd 1,14; 6,12; 11,7; Sk 20,32; Ef 1,11.14.18; 5,5; Ko 1,12; 3,24; Tt 3,7; 1Pt 1,14; 3,9.