Peklo: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Biblické představy a pojmy, jejichž přetlumočení je v češtině spojeno s výrazem <q>peklo</q>, neodpovídají běžné barokně-pohádkové představě p. jako kotelny obsluhované čerty. Většinou jde o překlad hebrejského <span {{Hebr}}>š<sup>e</sup>'ól</span>, přesněji [[podsvětí]], který se v SZ vyskytuje 65x. V řecké podobě <span {{Rec}}>hadés</span> je termín použit v apokryfní literatuře (26x) a v NZ (10x). | Biblické představy a pojmy, jejichž přetlumočení je v češtině spojeno s výrazem <q>peklo</q>, neodpovídají běžné barokně-pohádkové představě p. jako kotelny obsluhované čerty. Většinou jde o překlad hebrejského <span {{Hebr}}>š<sup>e</sup>'ól</span>, přesněji [[podsvětí]], který se v SZ vyskytuje 65x. V řecké podobě <span {{Rec}}>hadés</span> je termín použit v apokryfní literatuře (26x) a v NZ (10x). | ||
1. Smrt | == 1. Smrt == | ||
==== 1.1. Vzdálenost od Boha ==== | |||
1.1. Vzdálenost od Boha | |||
Oba termíny, hebr. <span {{Hebr}}>š<sup>e</sup>'ól</span> (podsvětí) a řec. <span {{Rec}}>hádés</span> (říše/vláda smrti), podobně jako [[hrob]] bývají obecně výrazem pro smrt. Naříká-li např. Jákob, že sestoupí za synem do podsvětí (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_37,35 Gn 37,35]</span>, nemyslí tím návštěvu v pekle, ale smrt žalem. V rámci tehdejšího obrazu světa se předpokládalo, že toto místo je lokalizováno někde v pod naším světem (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_16,30 Nu 16,30]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_11,23 Mt 11,23]</span>), vzdálené od Boha jako dárce života <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_38,18 Iz 38,18]</span>;), v propasti (<span {{Rec}}>abyssos</span> <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_8,31 L 8,31]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ř_10,7 Ř 10,7]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_8,31 L 8,31]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ř_10,7 Ř 10,7]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Zj_9,1-11;_20,1-3 Zj 9,1-11; 20,1-3]</span>) – v nekonečné hlubině v prostoru i v čase, obdobě hebr. <span {{Hebr}}>t<sup>e</sup>hóm</span> z <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,2 Gn 1,2]</span> (srov. <q>nejhlubší útroby země</q> <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_63,10 Ž 63,10]</span>). | Oba termíny, hebr. <span {{Hebr}}>š<sup>e</sup>'ól</span> (podsvětí) a řec. <span {{Rec}}>hádés</span> (říše/vláda smrti), podobně jako [[hrob]] bývají obecně výrazem pro smrt. Naříká-li např. Jákob, že sestoupí za synem do podsvětí (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_37,35 Gn 37,35]</span>, nemyslí tím návštěvu v pekle, ale smrt žalem. V rámci tehdejšího obrazu světa se předpokládalo, že toto místo je lokalizováno někde v pod naším světem (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_16,30 Nu 16,30]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_11,23 Mt 11,23]</span>), vzdálené od Boha jako dárce života <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_38,18 Iz 38,18]</span>;), v propasti (<span {{Rec}}>abyssos</span> <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_8,31 L 8,31]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ř_10,7 Ř 10,7]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_8,31 L 8,31]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ř_10,7 Ř 10,7]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Zj_9,1-11;_20,1-3 Zj 9,1-11; 20,1-3]</span>) – v nekonečné hlubině v prostoru i v čase, obdobě hebr. <span {{Hebr}}>t<sup>e</sup>hóm</span> z <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,2 Gn 1,2]</span> (srov. <q>nejhlubší útroby země</q> <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_63,10 Ž 63,10]</span>). | ||
1.2 Zánik | ==== 1.2 Zánik ==== | ||
V NZ se v evangeliích užívá i řec. termín <span {{Rec}}>gehenna</span> – pořečtěná forma hebr. <span {{Hebr}}>gé' hinnóm</span>. Josephus Flavius ani Filón ho neužívají. Ať je původní etymologie slova jakákoli, spojuje se tu představa zániku s ohněm. Jde tak o obraz úplného zániku (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_5,22.29.30;_10,28;_23,33;_Mk_9,43-47;_L_12,5;_Jk_3,6 Mt 5,22.29.30; 10,28; 23,33; Mk 9,43-47; L 12,5; Jk 3,6]</span> srov. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Zj_19,20 Zj 19,20]</span>), nikoli <q>pekelných muk</q>, jak se o nich mluví v pseudepigrafní literatuře pozdního židovství (1Hen 22,10n). | V NZ se v evangeliích užívá i řec. termín <span {{Rec}}>gehenna</span> – pořečtěná forma hebr. <span {{Hebr}}>gé' hinnóm</span>. Josephus Flavius ani Filón ho neužívají. Ať je původní etymologie slova jakákoli, spojuje se tu představa zániku s ohněm. Jde tak o obraz úplného zániku (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_5,22.29.30;_10,28;_23,33;_Mk_9,43-47;_L_12,5;_Jk_3,6 Mt 5,22.29.30; 10,28; 23,33; Mk 9,43-47; L 12,5; Jk 3,6]</span> srov. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Zj_19,20 Zj 19,20]</span>), nikoli <q>pekelných muk</q>, jak se o nich mluví v pseudepigrafní literatuře pozdního židovství (1Hen 22,10n). | ||
2. Varování | == 2. Varování == | ||
Pod vlivem helénistických myšlenek o posmrtné odplatě se rozšířila víra v rozdílné osudy bezbožných a spravedlivých po jejich příchodu do podsvětí. Zatímco duše spravedlivých vystupují do nebeského ráje bezprostředně, aby tam očekávaly zmrtvýchvstání, <span {{Rec}}>hádés</span> (<span {{Hebr}}>š<sup>e</sup>'ól</span>) se stal <q>místem (spravedlivého) trestu</q> bezbožných duší v podsvětí (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_16,19-31 L 16,19-31]</span>). Koexistence obou pojetí termínu <span {{Rec}}>hádés</span> v době NZ odpovídá na jedné straně staršímu pojetí, které zahrnuje sféru smrti obecně; na druhé straně znamená jen dočasnou pouť bezbožných duší. V raně křesťanském pojetí dochází k účinné christologizaci <span {{Rec}}>hádés</span>. Ježíš se stává pánem i nad podsvětím, jak se to odráží v církevním učení o jeho sestoupení do pekla v mezidobí od smrti do vzkříšení. Odvozuje se m. j. od <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1P_3,19 1P 3,19]</span>, kde čteme jak vzbouřené mocnosti (padlí andělé z dob Noemových <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_6,1-4 Gn 6,1-4]</span>?) jsou (zřejmě v podsvětí) <q>drženi ve vazbě</q> a čekají na soud. Tyto představy mají většinou varovnou (parenetickou) funkci. | Pod vlivem helénistických myšlenek o posmrtné odplatě se rozšířila víra v rozdílné osudy bezbožných a spravedlivých po jejich příchodu do podsvětí. Zatímco duše spravedlivých vystupují do nebeského ráje bezprostředně, aby tam očekávaly zmrtvýchvstání, <span {{Rec}}>hádés</span> (<span {{Hebr}}>š<sup>e</sup>'ól</span>) se stal <q>místem (spravedlivého) trestu</q> bezbožných duší v podsvětí (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_16,19-31 L 16,19-31]</span>). Koexistence obou pojetí termínu <span {{Rec}}>hádés</span> v době NZ odpovídá na jedné straně staršímu pojetí, které zahrnuje sféru smrti obecně; na druhé straně znamená jen dočasnou pouť bezbožných duší. V raně křesťanském pojetí dochází k účinné christologizaci <span {{Rec}}>hádés</span>. Ježíš se stává pánem i nad podsvětím, jak se to odráží v církevním učení o jeho sestoupení do pekla v mezidobí od smrti do vzkříšení. Odvozuje se m. j. od <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1P_3,19 1P 3,19]</span>, kde čteme jak vzbouřené mocnosti (padlí andělé z dob Noemových <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_6,1-4 Gn 6,1-4]</span>?) jsou (zřejmě v podsvětí) <q>drženi ve vazbě</q> a čekají na soud. Tyto představy mají většinou varovnou (parenetickou) funkci. | ||
[[Kategorie: eschatologie]] | [[Kategorie: eschatologie]] | ||
| Řádek 30: | Řádek 26: | ||
[[Kategorie: Mrázek Jiří (autor)]] | [[Kategorie: Mrázek Jiří (autor)]] | ||
[[Kategorie: Pokorný Petr (autor)]] | [[Kategorie: Pokorný Petr (autor)]] | ||
Aktuální verze z 19. 12. 2023, 10:17
heslo: peklo
autor: Kajlík Vladimír
autor: Mrázek Jiří
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: pekař
následující heslo: Pekód
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Biblické představy a pojmy, jejichž přetlumočení je v češtině spojeno s výrazem peklo
, neodpovídají běžné barokně-pohádkové představě p. jako kotelny obsluhované čerty. Většinou jde o překlad hebrejského še'ól, přesněji podsvětí, který se v SZ vyskytuje 65x. V řecké podobě hadés je termín použit v apokryfní literatuře (26x) a v NZ (10x).
1. Smrt
1.1. Vzdálenost od Boha
Oba termíny, hebr. še'ól (podsvětí) a řec. hádés (říše/vláda smrti), podobně jako hrob bývají obecně výrazem pro smrt. Naříká-li např. Jákob, že sestoupí za synem do podsvětí (Gn 37,35, nemyslí tím návštěvu v pekle, ale smrt žalem. V rámci tehdejšího obrazu světa se předpokládalo, že toto místo je lokalizováno někde v pod naším světem (Nu 16,30; Mt 11,23), vzdálené od Boha jako dárce života Iz 38,18;), v propasti (abyssos L 8,31; Ř 10,7; L 8,31; Ř 10,7; Zj 9,1-11; 20,1-3) – v nekonečné hlubině v prostoru i v čase, obdobě hebr. tehóm z Gn 1,2 (srov. nejhlubší útroby země
Ž 63,10).
1.2 Zánik
V NZ se v evangeliích užívá i řec. termín gehenna – pořečtěná forma hebr. gé' hinnóm. Josephus Flavius ani Filón ho neužívají. Ať je původní etymologie slova jakákoli, spojuje se tu představa zániku s ohněm. Jde tak o obraz úplného zániku (Mt 5,22.29.30; 10,28; 23,33; Mk 9,43-47; L 12,5; Jk 3,6 srov. Zj 19,20), nikoli pekelných muk
, jak se o nich mluví v pseudepigrafní literatuře pozdního židovství (1Hen 22,10n).
2. Varování
Pod vlivem helénistických myšlenek o posmrtné odplatě se rozšířila víra v rozdílné osudy bezbožných a spravedlivých po jejich příchodu do podsvětí. Zatímco duše spravedlivých vystupují do nebeského ráje bezprostředně, aby tam očekávaly zmrtvýchvstání, hádés (še'ól) se stal místem (spravedlivého) trestu
bezbožných duší v podsvětí (L 16,19-31). Koexistence obou pojetí termínu hádés v době NZ odpovídá na jedné straně staršímu pojetí, které zahrnuje sféru smrti obecně; na druhé straně znamená jen dočasnou pouť bezbožných duší. V raně křesťanském pojetí dochází k účinné christologizaci hádés. Ježíš se stává pánem i nad podsvětím, jak se to odráží v církevním učení o jeho sestoupení do pekla v mezidobí od smrti do vzkříšení. Odvozuje se m. j. od 1P 3,19, kde čteme jak vzbouřené mocnosti (padlí andělé z dob Noemových Gn 6,1-4?) jsou (zřejmě v podsvětí) drženi ve vazbě
a čekají na soud. Tyto představy mají většinou varovnou (parenetickou) funkci.