Hadači

heslo: hadači

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: had        
následující heslo: Hadad

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků osoby zabývající se hádáním – věštěním. Vždy je uváděno spolu s dalšími věštebnými a magickými praktikami, které byly v Izraeli zakázány a považovány za mimořádně silný hřích a zvrácenost. Nikde však není tato činnost popsána blíže, takže jsme odkázáni na dohady a rekonstrukce podle jiných staroorientálních kultur.

ČEP tak překládá hebr. termín m^enachéš resp. sloveso n-ch-š – věštit. Etymologicky souvisí se slovem nácháš – had, což odpovídá představě, že had je spojencem podsvětních a chthonických sil (neboť had leze z díry...) a může tedy z podsvětí vynést a vyzradit tajemství. Zda je analogická podoba slov had – hádat v češtině náhodná, či ukazuje na hlubší souvislost, je předmětem úvah. Příkré zákazy jsou v Lv 19,26; Dt 18,10, výčitky týkající se praktikování hadačství n-ch-š: 2Kr 17,17; 2Kr 21,6 (král Menaše – souzvuk s m^enachéš).

BKr tak překládá i další hebr. termíny, zejm. 'óv – duch, duchař, spiritista, nekromant, což také pokrývá divinační metody zaměřené na získávání informací z podsvětí resp. záhrobí. Zákazy i výtky praktikování jsou v týchž souvislostech: Lv 19,31; 20,6; Dt 18,11; 2Kr 23,24; Iz 8,19; též Saulova peripetie s čarodějkou ba`^alat-'óv z Én-dór: 1S 28,3-11. Někde tak BKr překládá obecnější pojmy pro věštění: q-s-m věštit (1S 6,2; Iz 44,25; Jr 27,9) či chartóm – kouzelník egyptský (Gn 41,8.24). V aram. pasážích Da 2,27; 4,4; 5,7.11 je slovo h. použito ve výčtu věšteckých profesí na babylónském dvoře, srv. planetáři.

Viz též věštec, věštit.