Taršíš

heslo: Taršíš

autor: Slabý Jindřich    
       
předcházející heslo: Tarsus        
následující heslo: Tartak

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků 1. Syn Jávanův (Gn 10,4) i lid, který odvozoval od něho svůj původ, i název jeho země, která zřejmě ležela daleko na západě (Ž 72,10; Iz 66,19; Jon 1,3; 4,2).

Z Taršíše dováželi Féničané stříbro, železo, zinek a olovo (Jr 10,9; Ez 27,12). Taršíš by mohl podle toho být tartessos (řec.), fénické obchodní město u ústí Guadalquiviru v jz. Španělsku. Slovo taršíš se vyskytuje i ve féničtině ve všeob. významu huť, hutní zařízení. Nápis v Noře na Sardinii (9. stol. př.n.l.) jmenuje taršíš nebo huť na tomto ostrově, kde byla bohatá naleziště olova, stříbra a zinku, v té době již vytěžená.

V hebr. znění SZ často jmenované taršíšské lodě, v ČEP přeloženo jako zámořské lodě (Iz 23,1.14; Ez 27,25; 1Kr 10,22; 22,49; 2Pa 9,21; 20,36; Ž 48,8; Iz 2,16; 60,9), jsou podle toho především lodě transportující kovy. To vysvětluje používání názvu taršíšské lodě o Jóšafatově flotile, která z přístavu Esjón-geber vyplouvala jen do oblasti Rudého moře (1Kr 22,49). Vedle toho byly taršíšské lodi plavidla, plující do místa Taršíš (Jon 1,3), a konečně tak byla asi označována každá velká nákladní loď.

2. Benjamínovec, syn Bilhánův (1Pa 7,10).

3. Jeden ze sedmi perských a médských velmožů za krále Achašveróše (Est 1,14).