Ráchel

heslo: Ráchel

autor: Soušek Zdeněk    
       
předcházející heslo: Rachab        
následující heslo: ráj

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. ráchél ovce, mladší dcera Lábana, syna Betúelova, bratra Izákovy manželky Rebeky. Byla krásné postavy, krásného vzezření (Gn 29,17). Do ní se zamiloval Jákob, který přišel do Rovin aramských (Gn 28,6) jednak se ukrýt před hněvem svého bratra Ezaua, jednak aby si odtud přivedl manželku. Nemaje za ni věno či výplatné, sloužil za ni jejímu otci sedm let. Byl však jím podveden a místo Ráchel dostal za manželku její starší sestru Leu, v níž neměl zalíbení. Aby získal i Ráchel musel sloužit Lábanovi dalších sedm let. Zatímco Lea Jákobovi rodila, Ráchel zůstávala neplodná (podobně jako Sáraj-Sára – Gn 11,30 a Rebeka – Gn 25,21). Nabídla tedy Jákobovi svou služku Bilhu, aby rodila za ni pro ni (Gn 30,4-8). Bůh však po čase vyslyšel Rácheliny prosby, takže i ona mohla porodit Jákobovi syna Josefa. Pro Lábanovy pletichy, jimiž Jákoba šidil, ale také protože věděl, že se má vrátit do zaslíbené země, rozhodl se Jákob se souhlasem obou svých žen odejít s celou svou rodinou od Lábana. Zřejmě aby Lában nemohl překazit jejich odchod pomocí kouzel, vzala (ukradla) mu Ráchel 'domácí bůžky' (hebr. t^eráfím – Gn 31,19). Po návratu do zaslíbené země porodila Ráchel nedaleko Efraty Jákobovi dalšího syna, Benjmína (Gn 35,16n). Porod byl velmi těžký a Ráchel po něm umřela a byla pohřbena u cesty do Efraty, což je Betlém (Gn 35,19; též Gn 48,7). Jméno Ráchel se ozývá také v přání Bóazovi, když získá za manželku Rut, aby jeho žena byla jako Ráchel a Lea, které zbudovaly dům izraelský (Rt 4,11). Alegoricky užívá Jeremjáš pláč Ráchelin při bolestivém porodu o nářku nad babylónským zajetím Izraele (Jr 31,15). Jeho slova cituje evangelista Matouš ve zprávě o zavraždění betlemských dětí Herodem (Mt 2,18). V pseudepigrafní literatuře se o Ráchel píše v Jub 28-29; 31-34; v ZPatr v Závěti Isacharově I. a II.; v Závěti Neftalíově I.; v Závěti Benjamínově I.; její krása je zmíněna ve spisu Josef a Asenat (1,8).