Milovat: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:20
heslo: milovat
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: milost
následující odkazové heslo: mina
následující heslo: mince
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. a-h-b; řec. agapó; filó – podobně jako pro lásku, má řečtina i pro m. několik výrazů, které v Septuagintě i v NZ mají své zvláštní významové odstíny. Sloveso milovat agapó je v souvislosti s láskou Boha k člověku, člověka k Bohu a s vzájemnou láskou mezi lidmi, která je výslovně nebo předpokládaně Boží láskou inspirována. Tak je tomu především u Pavla a v janovských spisech Janovo evangelium, (Janovy ep.). Jde o lásku, která je obětavá, milovaného obohacuje: Bůh miloval svět (J 3,16), Otec bude m. milující Ježíše (J 14,21-23); milovat Boha a bližního (dvojí přikázání lásky: Mk 12,30-31par.); m. bližního (Mt 5,43; 19,19); m. mezi lidmi navzájem (Ř 13,8; 1J 3,11; 2J 1,5). M. znamená výlučný vztah, nelze m. dva pány (Mt 6,24par.). Muž má milovat ženu jako své tělo (Ef 5,28). Nikde nejde o lásku toliko erotickou (ani sloveso eró se v bibli nevyskytuje).
SZ užívá téměř výhradně sloveso a-h-b, a to o Boží lásce k člověku (Dt 7,13; Oz 14,5), o lásce k Bohu (Dt 6,5; Joz 22,5), k bližnímu (Lv 19,18; i k příchozími (Lv 19,34). Často se objevuje vyčítavá rétorická formule: Zdali budete m. marnost, hloupost ? (Ž 4,3; Př 1,22). LXX má ve všech těchto případech (kromě Př 1,22) agapó.
Zvláštní skupinu tvoří výroky v nichž je užito přídavné jméno slovesné agapétos – především o Ježíši jako milovaném Synu božím: Mk 1,1par; 9,7par. 2Pt 1,17.
Sloveso filó, které se užívá především pro lásku přátelskou, je někdy užíváno také pro lásku Boží a jí inspirovanou lásku mezi lidmi (J 5,20; J 16,27; Zj 3,19), jindy pro lásku v rámci rodiny (Mt 10,37). V J 21 se Ježíš ptá Petra Miluješ mne?
agapas me ve v. 15 a 16, ve v. 17 však fileis me – Máš mně rád?
. Petr vždy odpovídá filó se – Mám tě rád
. Patrně jde o literární prostředek, který závěrečnou shodou v užitém výrazu demonstruje shodu mezi tazatelem a tázaným.
V mimobiblické řečtině se významy obou (všech tří) sloves téměř zcela prolínají. Viz láska.