Homosexualita

heslo: homosexualita

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: homologúmena        
následující heslo: Hór

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků sexuální zaměření na osoby téhož pohlaví či stejnopohlavní sexuální styk. V Bibli je intimní sblížení mezi dvěma muži (nebo dvěma ženami – v SZ nedoloženo) označováno jako ohavnost (hebr. tó`évá, řec. bdelygma, což jsou termíny kultické, které se používají o věcech či záležitostech rituálně nečistých nebo o věcech modlářského rázu (viz modla nebo zaměření (Dt 14,3; Lv 18,30; Iz 1,13 aj.). V NZ jde znesvěcující ohavnosti, tj. znesvěcení chrámu za Antiocha IV. Epifana – Mt 24,15 a par., nebo o ohavnosti Matky všeho smilstva – apokalyptické Nevěstky – Zj 17,4n.

Biblické homosexualitě lze rozumět v konkrétních souvislostech a v celkovém rámci b. zvěsti. Gn 1 podává stvoření tak, že Bůh odděloval (hebr. b-d-l) jeden stvořený jev od druhého, neměla vzniknout nejasná směs obého, k čemuž tíhlo pohanské pojetí. Podle Gn 1,27 stvořil Bůh člověka jako muže a ženu (dosl. samce a samici). Tedy žádná mužožena ve smyslu nějakého hermafroditismu (Hermés + Afrodité). Gn 2,21n sděluje, že Hospodin vzal (hebr. l-q-ch) ženu z mužova žebra. Rozdílnost (jinost) neruší jednotu a společné duchovní směřování člověka. Zásada nespojovat nebo nekřížit různé se odráží výrazně v Levitiku. Podle Lv 19 nemá být křížen různý druh dobytka, pole nemá být osíváno různým semenem atp.(Lv 19,19). Tento princip je aplikován i na vztah obou pohlaví. Zakázáno je (pod hrozbou smrti), aby muž spal s mužem jako s ženou – to je ohavnost (Lv 20,13). Proto nesmí žena oblékat to, co patří muži a naopak (Dt 22,5). To není ohražení proti módnímu výstřelku, nýbrž naráží se tu na baalovské i některé jiné kulty, v nichž takové převlečení mělo povzbudit, nebo přímo vybudit pohlavní síly a rozmnožovací schopnosti. SZ uvádí dva příběhy o velmi násilné homosexualitě. V Gn 19 se nacházejí boží poslové v domě Lotově, dům je obklíčen sodomskými muži, kteří chtějí boží muže poznat (hebr. j-d-`) – tj. souložit s nimi (19,5). Podle Sd 19 se ukrývá lévijec v domě starého muže v Gibeji, také tito Gibejci chtějí schovaného kněze poznat. Gibejci nebyli homosexuály ve smyslu odlišného pohlavního zaměření, v obou případech jde o násilí vůči hostu jako exemplum naprosté zkaženosti a zloby demonstrované homosexuálním znásilněním. Pavel naráží na něco podobného o deviační homosexualitě v Ř 1. Boží hněv je obrácen proti ženám, které zaměnily přirozený styk za nepřirozený, což platí analogicky o mužích. Týž apoštol naráží na pohlavní scestí v 1K 6,9: zde jsou jmenováni vedle sebe smilníci, modláři,cizoložníci – a také nemravní (ČEP), řec. malakoi, dosl. měkcí. Asi jde o narážku na homosexuálně si počínající lidi. B. homosexualitu nelze (alespoň ne beze zbytku) ztotožňovat s moderní homosexuální problematikou, vztahuje se totiž k h. kultické a zčásti i k h. módní (zábava vyšší společnosti), nikoli k h. jako vrozené odchylce v pohlavní orientaci.