Šakal

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: šakal

autor: Slabý Jindřich    
       
předcházející heslo: šafrán        
následující heslo: šalebný, šalba

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Psovitá šelma. Palestina je domovem pro dva druhy š.: š. zlatý (canis aureus) a o něco větší š. vlčí (canis lupaster). Ve srovnání s liškou jsou charakteristické vysoké nohy, ve srovnání s vlkem subtilnější stavba těla. Šakalové se vyznačují celonočním naříkavým vytím (Jb 30,29; Iz 13,22; Mi 1,8). Na rozdíl od lišky žije šakal pospolitě a vydává se v noci ve smečkách za potravou. Živí se masem (ponejvíce mršinami), ale také nejrůznějšími odpadky a ovocem. Při tom často páchá na polích škody. Bible se o něm zmiňuje jako o charakteristickém obyvateli pouště (Iz 35,7; 43,20) a rumišť (Iz 13,22; 34,13; Jr 9,10; 10,22; 49,33; 51,37). Hebr. výraz pro šakala je tan (vyskytuje se jen v pl.), avšak termín šú`ál (ČEP: liška) může znamenat také šakala (Sd 15,4; Pís 2,15). Obě tyto šelmy jsou v Bibli někdy nositeli signálem zániku, temnoty a signálem přítomnosti protibožských sil: Ž 63,11; Pl 5,18; L 13,32.