Vysoko

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: vysoko

autor: Tydlitátová Věra    
       
předcházející heslo: vyslyšet        
následující heslo: výsost

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. r-w-m, r-m-m, róm, máróm, řec. hypsi. (Viz heslo Hora) To, co je prostorově vysoko, bývá hodnoceno jako mocnější, významnější a svatější než to, co je nízko, stejně tak jako je pravá strana hodnotnější než levá. Z náboženského hlediska nejsou prostorové kategorie neutrálním určením. Vysoko nad zemí jsou nebesa (Ž 103,11), Hospodin trůní vysoko (Ž 113,5, Iz 6,1), v posledních dnech se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky (Iz 2,2), stezka života prozíravého vede vysoko (Př 15,24). Naproti tomu Ef 6,12 předpokládá, že vysoko sídlí také duchové zla. Vysoko jako orel se usadil Edóm, ale Hospodin jej strhne k zemi (Jr 49,16). Hospodin vybízí krále Achaze, aby si vyžádal Boží znamení buď z hlubin nebo z výšin nahoře (Iz 7,11). Spojení vysoko hluboko, nahoře dole, výšiny hlubiny vyjadřuje veškerý svět s jeho často protichůdnými mocnostmi. Podle Ř 8,39 ani výšiny ani hlubiny neodloučí vyvolené od Boží lásky.

Kdo stojí vysoko, má rozhled, proto přivedl Hospodin proroka Ezechiele na vysokou horu v izraelské zemi, aby mu ve vidění ukázal nový Chrám. Z vysokých míst také bývá dobře slyšet, proto Moudrost volá z vysokého místa (Př 8,2). Také evangelium nemůže být skrýváno, je jako město postavené na vysoké hoře (Mt 5,15). Ježíš vystoupil na vyvýšené místo, na horu, aby pronesl své základní kázání (Mt 5,1-12), na vysokém místě vyvolil své apoštoly (Mk 3,13n), na opuštěném vyvýšené místě se modlil (Mt 14,23), vysoko na hoře se zjevil ve společnosti Mojžíše a Elijáše (Mt 17,1-8), na Olivové hoře prožíval svou agónii (L 22,39-46) a na vyvýšeném místě Golgotě zemřel všem na očích.

Vysoká místa země jsou vhodná ke stavbě bezpečných opevnění a k zřizování svatyní, jsou místem setkání s Bohem, ale výška může být i místem pokušení, protože vzbuzuje pýchu. Bible mluví o vysokých očích ve smyslu pýchy, zpupnosti a svévole (Př 30,13 kral.). Mojžíš vystupuje vysoko na Sinaj, když má rozmlouvat s Hospodinem (Ex 19,3n), ale také satan bere Ježíše na vysokou horu, aby mu nabízel všechna království světa a jejich slávu (Mt 4,8).

V eschatologickém výhledu budou vysoká místa snížena a údolí budou vyvýšena, aby se vyrovnala cesta pro přicházejícího Hospodina (Iz 40,4, L 3,5). Viz hora.