Vyrovnat

heslo: vyrovnat

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: výrok Hospodinův        
následující heslo: výskat

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků zvl. v NZ jde o vyrovnání vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. T.t. pro toto uvolnění napětí a překlenutí mezi má dáti a dal je řec. výraz apallassó, což znamená vlastně osvobodit, vyprostit. Klasickým místem je L 2,58: Když jdeš se svým protivníkem (řec. antidikos) k soudu (v řec. archón – vládce), učiň vše, aby ses s ním ještě cestou vyrovnal (řec. apallassó); jinak tě povleče k soudci; soudce tě odevzdá dozorci a dozorce tě uvrhne do vězení. Podobnou myšlenku sleduje i Mt 5,25n: Dohodni se se svým protivníkem. Zde použito termínu slov. histémi – v aor. zastavit se. Ježíšův výrok je nutné vidět v celkové souvislosti celého oddílu L 12,54-59. Jde o rozpoznání času. Pokrytectví spočívá v tom, že člověk dobře registruje vnější jevy či události na zemi i na obloze, nepostřehne znamení času: blízkost Božího soudu. Člověk – bližní, ale i sám Bůh se stává protivníkem, který se s tebou bude soudit. Ale obě strany jsou ještě na cestě, soudní jednání ještě neproběhlo. Je proto možné podniknout něco, co by věřitele či žalobce smířilo, co by vyrovnalo to, co bylo křivé a škodilo druhému. Vyrovnání tohoto typu přesahuje hranice právních, sociálních a politických sporů, rozporů vniklých neřešenými proviněními s sociálními brutalitami, byť v rafinovaně jemné formě. Výzva vyrovnejte vyrůstá pod tlakem budoucnosti, která již přichází a ohlašuje nezbytnost obratu k věku základní nezadluženosti. Podle židovské tradice setře Bůh o Dnu smíření všechna lidská provinění proti němu, ne však provinilost lidí vůči sobě navzájem, tuto záležitost musí vyrovnat člověk sám, a to brzo – ještě na cestě. K tomu, co vyjadřuje řec. apallassó, ukazuje v hebr. několik pojmů nebo pojmových vrstev. Jsou to n-c-l (v kauzativu) – vysvobodit, vyrvat, o záchraně života např. Iz 44,10; právní zřetel se objevuje v 2S 14,6 – zde jde o odtržení dvou sočících stran od sebe. š-l-ch (jedna významová rovina tohoto pojmu) ukazuje k volnosti a oproštěnosti. K vyrovnání dlužních hladin je potřebí volnosti a nezávislosti na jakékoli minulosti. Člověk – dlužník i člověk- věřitel musejí odhodit zábrany (š-l-ch Jb 30,11). Jiným hebr. výrazem je š-l-m (v příčinném tvaru) – činit nebo mít mír; Joz 10,1.4 zpravuje, že Gibeóňané uzavřeli mír s Jozuem a Izraelci (Joz 10,1.4) – dokud byl čas, v naléhavosti chvíle. Také pojem `-m-d – stát, postavit se u vchodu, držet hlídku označuje některý zřetel vyrovnání. Jestliže si někdo stoupl do vrat městské brány, jako např. Gaal, měl dokonalý výhled do krajiny, takže mohl spatřit přicházející protivníky (Sd 9,35). Souhrn uvedených hebr. výrazů signalizuje nutnost a možnost vyrovnání vztahů mezi vzájemně zadluženými lidmi, a ovšem mezi Bohem (Soudcem i Vysvoboditelem) a lidmi.