Velebit

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: velebit

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: velcí proroci        
následující heslo: velebný

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
doslova činit velikým, tj. Boha. Hebr. g-d-l označuje významnost, důležitost, připravenost k velikým, jakoby neskutečným skutkům (Gn 12,2 aj.); š-b-ch chvalořečit, chválit; '-d-r být proslulý, zvláště o bozích (1S 4,8); k-b-d chválit, ctít, oslavovat; kávód doslova tíže, v přeneseném smyslu: oslňující a zavazující vážnost, skvělost až omračující. V NZ a LXX užito doxazó vzdávat čest a chválu (Bohu), megalynó vyvyšovat, slavit; epainó chválit, vyvyšovat, popř. dikaió zjednat právo (Bohu i člověku). Většinou se těchto výrazu užívá o Bohu nebo Kristu, Boží přítomnost je až omračující, někdy budící hrůzu (Jákob v Bét-elu, Gn 28). Jsou to metaforní pojmy zhusta užívané a rozváděné v sz. liturgii nebo v hymnických částech Bible – bohaté naleziště je v Žalmech (Ž 117).