Výslech

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: výslech

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: vyslat        
následující heslo: vyslyšet

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
úřední slyšení osoby v roli svědka závažné události nebo osoby podezřelé (nebo nařčené) z trestného činu, což je někdy politicky nebo nábožensko ideologicky motivováno. Při tom bývá někdy používáno donucovacích prostředků fyzického nebo psychického nátlaku až po trýznění. Bible předkládá příběhy zasazené do určitých dějinných souvislostí, duchovní sílu Božích svědků ilustruje i na různých procesních jednáních, k nimž patří i výslechy. NZ tu užívá (velmi sporadicky) soudní mluvy anetazó – vyšetřovat, vyslýchat. V LXX jsou podklady tohoto termínu velmi roztříštěné.

V hebrejské b. přicházejí v úvahu některé významy slovesa `-n-h – odpovídat i zodpovídat se, složit svědectví v právním nebo právně-politickém sporu (sr. Gn 30,33; 2S 1,16; Iz 3,9). Sloveso `-n-h (zvl. v obratu `-n-h bifné, p-n-h znamená obrátit se, a to i proti někomu) může označovat i Boží vyšetřování. V sz. i nz. b. najdeme barvité líčení soudních procesů, k nimž patřily ovšem i výslechy. Prorok Jeremjáš byl judskými velmoži, kněžími i falešnými proroky obviněn z protistátního myšlení a konání. Při nátlakovém výslechu byl obviněn, požadován byl trest smrti (zasluhuje smrtJr 26,11). Prorok odpovídá: Hospodin mě poslal (26,12). Po Jeremjášově apologii bylo konstatováno: nezasluhuje smrt (26,16). Pak byl prorok zproštěn obžaloby. Podobně byl vyslýchán Jeremjášův prorocký kolega Úrijáš, který rovněž prorokoval proti městu a zemi (Jr 26,20). Tento prorok utekl ze strachu před exekucí uprchl do Egypta, byl však tajnými službami krále dopraven zpět a popraven. Ježíš se odpovídal před veleknězem Kaifášem a židovskou Radou (synedrion), přítomni byli i zákoníci (řec. grammateis) a starší (řec. presbyteroi). Proti Ježíšovi bylo použito i křivých svědků, padlo obvinění z úmyslu zničit chrám, odpovědí na Ježíšovo svědectví bylo ponižující týrání (Mt 26, 57-67). Pak byl Ježíš vyslýchán Pilátem, čelil pokojně a mocně prokurátorovým otázkám. (Vladařovy dotazy jsou tu vyjádřeny slovesem eperótó – tázat se, žádat; to odpovídá hebr. slovesu š-'-l – dotazovat se, žádat). Před veleradou stál i apoštol Pavel, který byl podroben výslechu (zde je použito t.t. anetazó), při němž mělo být použito bičování, jemuž předcházelo přivázání. Pavel se však odvolal na své římské občanství, výslechové trýznění nesmělo předcházet soudu. Pavel je sice uvržen do vězení, zjišťováno však, z čeho židé Pavla obviňují (zde užito t.t. katégoró, katégoria), načež byl propuštěn (Sk 22,23-30). Následoval však jiný druh výslechu před velekněžími a Radou, kde se Pavel hájil dobrým svědomím (řec. syneidésis agathé) a po aplikaci násilí prorocky napadl samotného Ananiáše. Po křiklavém polemickém řádění mezi saducei a farizei vyrval vojenský oddíl Kristova svědka z míst, kde mohl přijít o život a zavedl ho do pevnosti (Sk 23,1-11). Pak nastoupil cestu do Říma. Itinerář této cesty znamenal pro Pavla další výslechy (Sk 23,12-26,32), při nichž se Pavel mohl i hájit (řec. apologúmai, apologia) – tak zvláště před Agrippou. Ježíšovi učedníci museli počítat s výhní zkoušek a s hanobením pro Kristovo jméno (1Pt 4,12.14) a počítat tedy i s tvrdými výslechy či diskriminujícími dotazy ze strany představitelů synagog a úřadů (L 12,11), neměli se však starat o přípravu obhajoby: Duch svatý jim vloží do úst ta pravá slova.