Tesalonika

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Tesalonika

autor: Slabý Jindřich    
       
předcházející heslo: Tesalonickým, epištoly        
následující heslo: tesaná socha

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
řec. thessaloniké, dnes Thessaloniki (Soluň), v době NZ důležité makedonské přístavní a obchodní město, které se pro svou výhodnou polohu u římské vojenské cesty Via Egnatia stalo hlavním městem druhého ze čtyř makedonských krajů a hlavním městem celé provincie Makedonie. Král Kassandros Makedonský, jeden z nástupců Alexandra Velikého, vystavěl kolem své rezidence původně iónské sídliště a nazval je po své ženě Thessaloniké, sestře Alexandrově. Největší rozkvět zažilo město v římské době. Když je navštívil Pavel, mělo 100 000 obyvatel, mezi nimiž byli četní Židé. V čele městské správy stáli dva politarchové (ČEP: představení města). Tento titul potvrzuje dochovaný nápis. Pavel začal svou misijní práci v místní synagóze (Sk 17,1n). Křesťanská obec vznikla z Židů i Řeků (Sk 17,4). Během svého pobytu v Tesalonice přijímal Pavel podporu od filipských křesťanů (Fp 4,16). Protože Židé vyvolali ze závisti proti Pavlovi srocení davu, musel město opustit, aby uchránil své hostitele (Sk 17,5-10). Diskriminovanému mladému sboru napsal pak 1. a podle tradice i 2. list Tesalonickým. Z Tesaloniky pocházeli i dva z Pavlových spolupracovníků, Aristarchos a Sekundus (Sk 20,4; 27,2). Dochovány a konzervovány jsou zbytky agory.

Tesalonika je z pozdější doby známá i pod svým slovanským jménem Soluň. Odtud pocházeli bratři Konstantin a Metoděj, kteří r. 863 přišli na žádost knížete Rostislava jako slovansky mluvící křesťanští misionáři na Velkou Moravu.