Sazenice, sadba

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: sazenice, sadba

autor: Slabý Jindřich    
       
předcházející heslo: Saul        
následující heslo: sázet

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
strom, sazenice, sadba je v přeneseném slova smyslu pozitivním obrazem člověka a jeho díla. Iz 61,3 stromy spravedlnosti, sadba Hospodinova (hebr. mattá` jhwh) jsou truchlící Izraelci, které pozvedne služebník Hospodinův. Ž 144,12 touží po mládeži, urostlé jako štěpy. Ž 92,13-16 přirovnává spravedlivého k šlechtě mezi stromy, k palmě a cedru. Sadba je obrazem pro Boží jednání s jeho lidem i s národy, kterým nabízí požehnání, pokoj a zdar (Ex 15,17; 2S 7,10; Ž 80,9.16; Jr 2,21; 11,17; 18,9; 24,6; 31,28; 32,41; Ez 19,10; 36,36; Mk 12,1). Dále označuje službu proroků (Jr 1,10) a apoštolů a učitelů v církvi (1K 3,6-8).

Sadba může však být i obrazem negativním jako v Iz 17,10n, kde se sadbou rozkoší a cizokrajnou révou myslí kult boha Adonida (Adónis), kterému propadali v době Izajášově i Izraelci. Adonidovy zahrady byly nádobky s prstí, osazenou různými semeny, která rychle vzcházela, ale vzešlé byliny také rychle uvadaly. Byl to symbol života a smrti Adonise, jenž se s přírodou vždy znovu rodí a znovu umírá. Podle Mt 15,13 sadba (řec. fyteia), která není od Boha, bude vykořeněna.