Síra
heslo: síra
autor: Moravec Jan
předcházející heslo: Sipora
následující heslo: Sírachovec
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. gofrít, řec. theíon. Ve starověku byla známá čistá minerální síra ve vulkanických oblastech (žluté krystaly). Známo bylo i to, že je hořlavá a při hoření produkuje dusivý kysličník siřičitý. Ten je těžší než vzduch a zůstává při zemi. Představa hořící síry a valícího se dusivého oblaku (např. při sopečné erupci) může být reálnou zkušeností v pozadí mnoha vyjádření mučivé smrti, zkázy a trestu. V této souvislosti – ve spojení s ohněm – se vyskytuje i v Bibli, vesměs jako instrument Božího soudu: při zkáze Sodomy a Gomory (Gn 19,24), při potrestání svévolníků (Ž 11,6) či zničení Asýrie (Iz 30,33) nebo apokalyptického Góga (Ez 38,22 – zde charakteristické spojení s kamenným krupobitím). Motiv hořící síry, dýmu a ohně je oblíbený v apokalyptických obrazech posledních bojů a soudu: Zj 9,17n; 14,10; 19,20; 21,8.
Pouze v Dt 29,21-23 a Jb 18,15 není obraz hoření, ale představa, jak síra (stejně jako sůl) v půdě zničí kořeny vegetace a učiní ji neplodnou; i zde jde o obraz zkázy.