Proklínat, prokletí
heslo: proklínat, prokletí
autor: Čapek Filip
předcházející heslo: Prochoros
následující heslo: prokonsul
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. '-r-r (podst. jm. me'érá), q-l-l (zde však pouze ve slovesných kmenech pi. a pu., srov. podst. jm. qelálá), řec. epikatarómai (LXX), v NZ katarómai (podstatné jm. katara), anathematizó (podstatné jm. anathema).
1. Znamená to prohlašovat něco za určené k zkáze (srv. hebr. pojem chérem níže), někoho za určeného k vyobcování (srv. Dt 27), nebo vyvržení (Gn 3,14). P. zahrnuje přímé nebo vůdci Izraele a proroky prostředkované vyjádření Boží nepřízně či nesouhlasu s určitým lidským jednáním (Joz 6,26; 1S 14,24).
2. V Dt 27-28 je uveden taxativní výčet toho, co Izrael po přechodu Jordánu nesmí dělat. Protikladem je požehnání udílené Mojžíšem v Dt 33 jednotlivým kmenům. V NZ podobně je v Ga 1,9, rozlišovacím znakem pro p. odpadnutí k jinému
evangeliu a naopak věrnost evangeliu Kristovu, jak je hlásal apoštol Pavel.
3. V SZ hraje důležitou roli i pojem vyjadřovaný hebr. slovesem ch-r-m, nebo podst. jm. chérem). ČEP jej překládá jako klaté
(Lv 27,28, srv. kral. posvěcené
), klatba
(Lv 27,28). Je to důležitý pojem v textech jednajících o obsazování zaslíbené země. Vše takto označené (lup
(hebr. šálál) patří Hospodinu a musí být bezezbytku zničeno nebo odevzdáno kněžím (Nu 18,14), protože je to poznamenáno modlářstvím (Dt 7,26).
4. Proklít člověka znamenalo v Ježíšově době odepřít mu spasení. Ježíš své žáky vybízí k tomu, aby ty, kdo je proklínají, neodpovídali stejně, ale milovali je a modlili se za ně (L 6,27-28). Sám proklíná podle nz. textů jen neplodný fíkovník (Mk 11,12-14.20-21) a v podobenství o posledním soudu prohlašuje za proklaté ty, kteří nejednali podle přikázání lásky (Mt 25,41). Nejde tu však o prokletí lidí, ale o zavrženíhodné možnosti, před kterými chce všechny své posluchače varovat. Apoštol Pavel dokonce výslovně proklínaní protivníků zakazuje (Ř 12,14). Viz též Kázaní na hoře 3.
5. Podle Ga 3,13 na sebe bere Ježíš svou smrtí na kříži zástupně prokletí
s přímým odkazem na Dt 21,23 (zde hebr. q-l-l jako zlehčení
či zlořečení
Bohu), čímž nejenže toto prokletí pro druhé na věky ruší, nýbrž ukazuje na ztroskotání Zákona samotného. V. t. kletba.