Předurčení

heslo: předurčení

autor: Ryšková Mireia    

předcházející odkazové heslo: představitel
předcházející odkazové heslo: představený    
předcházející heslo: předsíň        
následující heslo: překlady Bible

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků tento pojem křesťanské teologie nemá ani v hebrejštině ani v řečtině jednoznačný ekvivalent. SZ nemá abstraktní výraz pro skutečnost, že Bůh je Pánem dějin a určuje veškeré dění a život člověka, přestože tato myšlenka je pevně zakotvená v starozákonním myšlení. Bůh Bible je Bůh osobní, který má zájem na každém člověku a žádná překážka ze strany nepřátel nemůže zabránit tomu, aby Bůh dovedl dějiny do cíle, který jim určil, tj. do plného společenství se sebou. To vyjadřuje již zaslíbení v Gn 3,15 a především zalíbení dané a opakované Abrahamovi a jeho potomkům (Gn 12,2n). Samotné Boží jméno (Ex 3,14) lze chápat jako jakési programové prohlášení: Hospodin je ten, který určuje dění ve prospěch svého lidu, ten, který zachraňuje a vyvádí z otroctví a žádná moc mu v tom nemůže zabránit. Výrazně tuto suverenitu Boží vyjadřuje kniha Izajáš (např. Iz 43,8-15; 44,8; 46,11) – Bůh řídí dějiny, určuje dobré i zlé, a žádní pohanští bohové se mu nemohou rovnat.

V NZ vyjadřují tuto kvalitu Božího jednání různé pojmy: proorizó (do latiny přeloženo jako praedestino, předem určit, vymezit), prothesis (rozhodnutí), proginóskó (vědět, znát dopředu), ale také búlé (úradek, rozhodnutí, záměr), búléma (záměr, úmysl, vůle), theléma (vůle). Bez Boží vůle se neděje nic, ani vlas člověku nespadne (Mt 10,30). Dalo by říci, že z Božího rozhodnutí je svět předurčen ke spáse, tj. že Bůh prosadí vítězství dobra a naplní cíl dějin přes všechny překážky a působení zla. Někdy je tato Boží vláda nad dějinami vyjadřována i pomocí tzv. božského dei (je nutno) nebo pasivní vazbou. Ježíšova smrt, jakkoliv je důsledkem lidského hříchu, je zároveň tajemným úradkem Božím, udála se podle Písma (1K 15,3n), tedy podle vůle Boží. Ta však není chápána jako dopředu daný, osudový scénář, nýbrž jako aktuální zásah Boží do dění, které se nemůže nikdy vymknout z Boží ruky právě proto, že Bůh zůstává věrný svému dobrému rozhodnutí a podle něj nepřestává jednat. To vyjadřuje i Ř 8,29n. Předurčení ke spáse se nevztahuje jen na některé vyvolené, tedy nikdo není Bohem dopředu zatracen (jak to posléze nesprávně vykládal sv. Augustin), nýbrž Ti, kdo uvěřili v Krista mohou žít z jistoty, že se na nich naplňuje odvěký plán spásy, který nikdo nemůže zhatit.