Poprava
heslo: poprava
autor: Žilka Ladislav
předcházející heslo: poplatek
následující odkazové heslo: popsání
následující heslo: pór
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
akt vykonání rozsudku smrti. Ve starověku velmi častý trest a byla řada metod, jak rozsudek smrti vykonat. Např. rozsápání divou zvěří, utopení, naražení na kůl aj. (Da 6,25). Častým způsobem popravy bylo podle SZ kamenování (Ex 19,13; Lv 20,27 aj.) Kamenování nelze ztotožňovat s lynčováním. Podle Zákona museli být přítomni nejméně dva svědkové obžaloby, a ti museli jako první hodit kámen (Dt 13,19n; 17,7; J 8,7).
Tvrdými tresty byly podle Zákona trestány přestupky odvádějící vyvolený lid od smlouvy s Hospodinem a odstraněno tak ze společenství vše co znesvěcuje. Trest smrti následoval za obětování modlám (Ex 22,20; Lv 20,2; Dt 13,6.16n), obětování dětí (Lv 20,10-21), vraždu (Ex 21,12-14), čarování (Ex 22,17; Lv 20,27), nedodržování dne odpočinku (Ex 31,14; 33,2; Nu 15,32-36), rouhání se Bohu (Lv 24,10-16), falešné prorokování (Dt 13,1-5), cizoložství (Lv 20,10; Dt 22,22-26), vzpoura vůči rodičům (Ex 21,15; Lv 20,9), křivé svědectví (Dt 19,19) aj.
Obvyklým způsobem popravy u Římanů bylo ukřižování (v. t. ukřižovat), přivázání, a přibití na kříž, nebo kůl (J 19,20). Římané takto popravovali otroky a příslušníky poddaných národů. Římský občan křižován být neměl. Rozšířený způsob popravování bylo stětí mečem (Mt 14,10). V dobách, kdy Judsko bylo pod přímou správou Říma, neměli Židé právo vykonávat hrdelní tresty (J 18,31). Ukamenování Štěpána tak bylo spíše lynčováním. Židé patrně mohli zločince odsoudit, ale popravu museli vykonat Římané.