Palma

heslo: palma

autor: Kohoutová Blažena    
       
předcházející heslo: pálit
následující odkazové heslo: Palmyra      
následující heslo: Paltí

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků rozsáhlá čeleď jednoděložných dřevin, rostoucích v teplých oblastech. V Písmu se myslí převážně na datlovník támár, palmu datlovou, která je v Palestině zdomácnělá, důkazem jsou obrazy na židovských a římských mincích a jména míst, jako např. Chasesón-támar (Gn 14,7), Én-gedí (2Pa 20,2), Baal-támar (Sd 20,33), Palmové město Jericho (Dt 34,3; Sd 1,16; 3,13; 2Pa 28,15), a také ženské jméno Támar. Velké palmové porosty byly v oázách na Sinajském poloostrově (Ex 15,27), na pobřežních plošinách, na březích Jordánu. Ve vyšších polohách se vyskytují jen vzácně (Sd 4,5; Neh 8,15). Plody palmy datlové, datle, jsou obrazem radosti (Jl 1,12; srv. Pís 7,8). Listnaté řapíky a vlákna z nich byl zpracovávány na koše, rohože apod. Palmové listy byly znamením pokoje: při slavnosti přesnic, stánků (Lv 23,40, k oslavě panovníků (J 12,13), při oslavě vítězství (Zj 7,9). Na význam palmy ukazují příměry o palmových ratolestech a sítině (Iz 9,13; 19,15 – Luther vykládá jako ratolest a pařez) nebo přirovnání v Ž 92,13. Kromě toho byly palmy a jejich listy s oblibou používány také jako vzory pro umělecké ornamenty (1Kr 6,29nn; 7,36; 2Pa 3,5; Ez 40,16; 41,18nn).

V NZ se o palmě foínix píše v J 12,13 a Zj 7,9 (palmové ratolesti).