Opevněné město
heslo: opevněné město
autor: Žilka Ladislav
předcházející heslo: opatrovník
následující heslo: opice
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. `ír mivcár, řec. ochyróma. Jedním z charakteristických znaků, který odlišoval město od otevřených sídlišť, byl jejich obranný a vojenský charakter. Izraelská města nelze v tomto srovnávat s některými městy Předního východu, která dosáhla velkých rozměrů: Babylón, Ninive aj. Hlavní složkou opevnění byla hradební zeď a zvláštní pozornost byla věnována obraně bran, výstavbě věží, zásobování aj. Opevnění měst se lišilo podle strategické důležitosti města i podle dobové situace. Budování opevnění bylo jiné v době relativního klidu a jiné např. v době, kdy bylo třeba počítat s expanzivní silou sousedních říší.
V Palestině jsou doložena města z 3. a 2. tisíciletí př. n. l., z doby bronzové, ta však byla z neznámých důvodů opuštěna. Až v 10. stol. př. n. l., tedy v době Davida a Šalomouna vznikala města známá dodnes. Jejich rozvoj byl omezen hradbami a větší shromáždění bylo možno konat jen v branách. Vodu bylo většinou potřebí přivádět kanály a šachtami. V. t. město.
Boží síla je někdy přirovnávána k opevněnému městu a pevnosti. Jeho moci opevněné město ani pevnost neodolá (Iz 25,12; 34,13; Am 5,9). K opevněnému místu byl přirovnáván i Jeremjáš (Jr 1,18). Nekající lid byl vyzýván, aby se navrátil k Hospodinu, do bezpečí opevněného města (Jr 4,5). Ty, kdo zapřeli Hospodina, neochrání ani jejich opevněná města (Jr 5,17). Pevnost nepřátel je Hospodinu k smíchu (Abk 1,10).
Apoštol Pavel v obhajobě svého apoštolátu připomínal, že v úsilí pro Krista nebojujeme tělesným způsobem, ale máme sílu v Bohu, který může bořit i hradby
(2K 10,4).