Oliva

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: oliva

autor: Kohoutová Blažena    
       
předcházející heslo: olej        
následující heslo: Olivová hora

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
olivovník, (hebr. zajit, řec. elaa) široce rozšířený po celé Palestině, kterému Jótam ve svém podobenství (Sd 9,8) jako prvnímu navrhoval království nad ostatními stromy. Nachází se v každé vesnici (Dt 28,40) také na zcela kamenitých půdách (Dt 32,13), často planě ve velkých hájích, zvláště v Baal-chanan (1Pa 27,28). Sukovitým, popraskaným kmenem a úzkými šedozelenými listy je podobný naší vrbě. Bílé květy jsou malé, podlouhlé plody se podobají malým švestkám, zpočátku zelené, později černé; buď se setřásají nebo se trhají (Iz 17,6; 24,13). Nedozrálé plody slouží jako oblíbený pokrm po úpravách, zejména po naložení do solené, nebo octové vody. Dužnina zralých plodů poskytuje olej, který se získává vytlačováním v lisu. Olivové dřevo se svým tmavým žilkováním bylo s oblibou zpracováváno (1Kr 6,23n), i když popisy původu dřeva v Písmu přijímáme s opatrností (např. Iz 41,19; Neh 8,15), neboť může jít o záměnu s planými druhy stromů. Oliva je obrazem blahobytu a pokoje, její ratolesti symbolem míru. Pro Noeho byla ratolest olivy znamením blízkosti pevné země (Gn 8,11) a tím i Božího smíření. Při kvetení a dozrávání shazuje olivovník nadbytečné květy a nedozrálé plody, což se užívá jako obraz potrestání nevěry Izraele (Dt 28,40) a bezbožníků Job (Jb 15,33). Z větví raší stále nové mladé výhonky – odtud obraz pro množství potomstva (Ž 128,3). Roubování planých výhonků použil apoštol Pavel (Ř 11,17-24) v přeneseném smyslu, aby zobrazil začlenění věřících pohanů do Božího národa.