Oko

heslo: oko

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: okno        
následující heslo: okrsek

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. `ajin, řec. ofthalmos, anat. oculus (ofthalmos), párový světločivý orgán živočichů, včetně člověka. Oko prostředkuje styk člověka s vnějším světem a je jakýmsi zrcadlem jeho smýšlení. Jsou různé roviny užití tohoto slova v SZ a NZ:

1. Oko je část lidského těla. (např. Ex 21,24.26; Ž 77,5; Da 7,8; Mt 20,34).

2. Oko jako zástupný výraz pro celého člověka (např. Ž 54,9; Jb 19,27; Iz 29,10; Mt 13,16).

3. Oko doprovázené vlastností charakterizuje typ člověka a jeho celkové smýšlení. Zlé oko je závist (Ž 73,7), dobré oko je dobrotivost (Př 22,9), povýšené oči označují člověka pyšného (Ž 101,5). Blýskání očima může znamenat vzpouru proti Hospodinu (Jb 15,12), mrkání či mhourání okem znamená zlou dvojznačnost přinášející trápení ostatním (Př 10,10). Někdy má uvedená charakteristika očí význam metaforický, nábožensko-symbolický. Tak má Lea oči mdlé či krhavé, to ji nábožensky podřazuje její mladší sestře, která měla krásnou postavu (Gn 29,17). Jestliže Izákovy oči vyhasly, znamená to duchovní pokles (nejen příznak stáří) (Gn 27,1). Sejmutí clony z očí v případě Bileámově znamená duchovní prozření darované Hospodinem (Nu 22,31).

4. Pohlédnout či patřit z očí do očí znamená přímý střet či konfrontaci (Jr 32,24; srv. Iz 17,7).

5. Velmi časté je užití metaforické, nejhojněji v typicky hebrejských obratech, např. pozvedávání či pozdvihování očí k Hospodinu (Ž 121,1) jako výraz čiré důvěry v Boží pomoc; v záporném smyslu je hledění na to, co Bůh zakázal, výrazem svévole a touhy po nepravém poznání (Gn 3,6). Tak se stává oko pramenem (v hebr. je pro oko a pramen stejný výraz) neduchovních žádostí člověka (kromě Gn 3,6 např. Gn 39,7, srv. žádosti těla (Ga 5,16; 1J 2,16). Obrat před očima znamená přítomnost či blízkost – ať už se jedná o Hospodina, nebo o lidi (o Hospodinu Ž 5,6; Jr 16,17; Am 9,3; před Izraelem Ex 4,30; před lidmi či národy Dt 4,34; Ez 39,27).

6. Oko je to, co prozařuje lidské nitro a duchovně či nábožensky ho orientuje, oko je svíce těla (Mt 6,22).

7. Symbolicko-básnický význam mají oči v Písni (holubičí oči Pís 1,15 aj.), kde vyjadřují i magickou sílu zraku či pohledu (uhranutí Pís 4,9). Symbolický význam (opřený o common sense neizraelských náboženství) lze nalézt v prorockých a apokalyptických vizích, kde hraje svou nezastupitelnou roli i počet očí, např. u Zacharjáše (sedmioký kámen Za 3,9) nebo v nz. Apokalypse (sedmioký Beránek Zj 5,6; mnohooká zvířata Zj 4,6).