Neplodný, neplodná

heslo: neplodný, neplodná

autor: Žilka Ladislav    
       
předcházející heslo: Neovulgáta        
následující heslo: nepomíjitelný

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. `áqár, řec. steíra. V zemích starověkého Orientu bývala početná rodina považována za Boží požehnání. Neplodnost ženy byla důvodem nesmírné lítosti a mohla být i důvodem rozchodu manželů. Ve SZ máme příklady neplodných žen – Sára (Gn 15,2), Ráchel (Gn 30,1), Chana (1S 1,1-2) a jejich velké touhy po dítěti. Ráchel volala ke svému muži: Dej mi syny! Nedáš-li, umřu (Gn 30,1), Abram řekl Hospodinu: Ach, nedopřáls mi potomka (Gn 15,2), bezdětná Sáraj pocítila pohrdání své služky (Gn 16,4). Také Alžběta se radovala, že ji Hospodin zbavil pohanění (L 1,25). Postavení neplodných žen byla řešena i způsobem, který znal také zákoník Hammurabiho. Plodná služka pak rodila na kolena své paní. Sáraj dala Abramovi služku Hagar (Gn 16,3), Jákob měl děti i od služek svých žen, Zilpy a Bilhy (Gn 30). Příběhy neplodných žen ukazují, že kontinuita Božího lidu nespočívá v jeho biologické posloupnosti, ale je založena na Božím obdarování.

Jeremjášovi přikázal Hospodin, aby zůstal bez ženy a tím i bez dětí na znamení neposlušnosti lidu (Jr 16). Nevěrný lid Bůh trestá neplodným lůnem (Oz 9,14). Pro život bez manželství se ale také může člověk zříci pro nebeské království (Mt 19,12). V předpovědi pádu Jeruzaléma a přicházejících událostí Ježíš řekl: Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily (L 23,29).