Nahý, nahota

heslo: nahý, nahota

autor: Žilka Ladislav
autor: Pokorný Petr  
       
předcházející heslo: Nahum        
následující heslo: Nacharaj

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. `áróm; řec. gymnos, gymnotés nahota. Nahota je dle Gn 2,25 projevem údobí nevinnosti. Člověk se rodí nahý a bezbranný. Nevinnost nahoty končí tam, kde se objevuje hřích (Gn 3,7.10 cf Abk 2,15). Hříšný, tj. odcizený člověk neumí se svou nahotou odpovědně nakládat. Jinde je nahota výrazem pomíjitelnosti a zranitelnosti člověka: Jb 1,21; Kaz 5,14, chudoby a bezmoci (Dt 28,48) a je chápána jako trest (Ez 16,37n) nebo jako ostuda (Iz 20,3n; Mi 1,8; Pl 4,21) – dát oděv nahému byl proto skutek milosrdenství (Iz 58,7; Mt 25,36.38.43n).

V blízkovýchodních kulturách starověku souvisí nahota se sexem. Své místo mohla mít v kultech okolních národů a z téhož důvodu je také výslovně zakázána v kultu SZ Ex 20,26; 28,40n. Zákaz odkrývat nahotu je tak eufemismem pro nepřípustné, zpravidla incestní, intimní vztahy (Lv 18,6-19), proto jsou chváleni Noeho synové, když s odvrácenou tváří přikryli nahotu svého otce (Gn 9,20-27). V NZ je n. symbolem odříkání (2K 11,27), které však křesťana neodloučí od Kristovy lásky (Ř 8,35). N. je v Žd 4,13 obrazem toho, že člověk nemůže před Bohem nic skrýt. S tím souvisí zvláštní metafora nahoty jako stavu lidského já (duše?) bez těla, tj. stavu, který znemožňuje jakýkoli vztah a je spojen se smrtí. (2K 5,3): Pavel se pro tuto situaci utěšuje tím, že hrůza smrti je cestou ke Kristu a že již nyní víme, jak žít, abychom se mu líbili (2K 5,4-10; sr. Jb 1,21). Nebeské tělo, o němž mluví v 1K 15,35nn, není předmětné tělo, ale nový stav, v němž člověk je schopen vstupovat do vztahu s Bohem i s lidmi, tělo vedené Božím duchem. V 2K 5,2 je Pavel přirovnává k nebeskému oděvu.

Viz také heslo oděv.