Mrákota

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: mrákota

autor: Roskovec Jan    
       
předcházející heslo: mrakopravci        
následující heslo: mramor

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
tímto výrazem ČEP ve SZ překládá 2 různé hebr. termíny značně odlišného významu:

1. tardémá (kořen r-d-m) znamená těžký spánek (jiné překlady: dřímota, těžký sen) a pod.; řec. překlady v LXX jsou rozrůzněné. Označuje se tak zvláštní, nepřirozený druh spánku či až narkotické bezvědomí, při němž člověk nad sebou nemá vládu – často i to, že do m. upadne, je způsobeno zvnějšku, zvláště působením Hospodinovým (Gn 2,21; 1S 26,12; Ž 76,7; Iz 29,10; v tomto smyslu nejspíše i Jb 4,13; 33,15). Někdy je takto označen stav zvláštního, změněného vnímání (Gn 15,12; Dan 8,18; 10,9), což LXX naznačuje překladem ekstasis (v Gn a Sd 4,21). Srv. též Sk 13,11.

2. `aráfél, obvykle v ustálené dvojici s `ánán (mrak), označuje mračno, řec. v LXX převážně gnofos. Překlad m. zde zachovává úzus BKr (viz Dt 4,11; 5,22; 1Kr 8,12; Ž 97,2; Ez 34,12; Jl 2,2; Sf 1,15). Tento archaismus má zřejmě naznačit, že hebr. termín nikdy neoznačuje meteorologický jev, nýbrž vždy popisuje průvodní úkazy Božího zjevení (epifanie), v prorockých textech (Ez, Jl, Sof) je součástí ustálené charakteristiky dne Božího soudu. V těchto souvislostech m. zdůrazňuje zastřenost, neprůhlednost: ani tam, kde se Bůh člověku ukazuje, není mu bezprostředně přístupný. V NZ srv. Žd 12,18.