Meródak-baladán
heslo: Meródak-baladán
autor: Moravec Jan
předcházející heslo: Merneptahova stéla
následující heslo: Meróm
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
babylónský král; akk. jm. Marduk-apla-iddina (Marduk daroval dědice.
). Do zorného pole SZ se dostává v okrajové, leč zajímavé souvislosti – dokládá, jak se státy Izrael a Juda dostávaly do velmocenské politiky, což je aspekt, který je v Bibli jinak zcela potlačen. Iz 39 a 2Kr 20,12-19 (kde je jméno zkomoleno na Beródak-b.) uvádí, že krále Chizkijáše navštívilo babylónské poselstvo vyslané M-b. Neuvedeným, leč evidentním cílem byla snaha o spojenectví proti společnému nepříteli – Asýrii. Z historických pramenů neplyne, že by se Judsko do protiasyrské koalice zapojilo (v té době bylo ostatně zničeno Asyřany po předcházející Chizkijášově vzpouře), ne zcela jasný výrok Izajášův před tím zřejmě také varoval. Ohled na nebezpečí asyrské expanze a lavírování mezi Asýrií a Egyptem byly základními prvky zahraniční politiky izraelského i judského státu po většinu královské doby (9.-7. stol.) – v. t. Achab.
M-b. vládl v Babylónu od r. 722 nejdříve jako asyrský vazal, pak však vedl nezávislou politiku a odolával tlaku Asýrie ve spojenectví s Élamem a organizoval protiasyrský odpor i mezi okrajovými státy na západě (syrské a fénické státy, Moáb; severní Izrael byl Asyřany vyvrácen již r. 722) a v Egyptě. Až r. 710 se Sargonovi II. podařilo znovu ovládnout Babylón, M-b. byl odsunut do svého kaldejského města Bit-Jakin jako vazal. Po Sargonově smrti r. 703 se vrátil do Babylónu, kde znovu zvedl protiasyrský odpor, byl však poražen Sancheríbem a vyhnán do élamského exilu. Babylón byl při tom zcela zničen.