Góg a Magóg
heslo: Góg a Magóg
autor: Moravec Jan
předcházející heslo: gofer
následující heslo: Gólan
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
jména apokalyptického nepřítele (Góg) a země, ze které přichází (Magóg), v Ez 38-39. Tento nepřítel má znovu ohrozit Izraelce poté, co se nad nimi Hospodin slituje, shromáždí je z exilu, uzavře s nimi novou smlouvu a dá jim věčné pokojné přebývání v jejich zemi. Přitáhne od severu (odkud přicházela vojska mezopotamských dobyvatelů) a rozloží se po izraelských horách. Hospodin jej však přemůže a dá lidu izraelskému za kořist.
Jako u všech apokalyptických jmen je nelze přímo identifikovat s historickými entitami, což ale nevylučuje volné asociace v pozadí. Góg je charakterizován jako velkokníže Mešeku a Túbalu
, jeho země je lokalizována na nejzazším severu
– ve shodě s tím, že podobná jména se vyskytovala v Malé Asii (srv. Túbal) a jm. Góg může asociovat (podle některých vykladačů) mocného lýdského krále Gýga či jinou historickou osobu (což nevylučuje jinou významovou asociaci s věčným nepřítelem
Amálekovcem Agagem). Jm. Magóg uvádí Gn 10,2 a 1Pa 1,5 spolu s Mešekem a Túbalem (a Jávanem – Řeky) mezi národy vzešlými z Noého syna Jefeta, což opět odkazuje na Indoevropany v egejské a maloasijské oblasti.
Jiný výklad považuje jm. Magóg za kryptické označení Babylóna podle pravidla atbaš
(první písmeno abecedy nahrazeno posledním, druhé předposledním atd., nebo – jako v tomto případě – posunem o jedno písmeno v abecedě) a pozpátku: b-b-l změněno g-g-m a dále na m-g-g. Podobné konspirační
techniky zakrývání jmen byly rozšířené v pozdějším židovství a raném křesťanství (srv. šest set šedesát šest); aplikace na jm. Magóg však není jednoznačně prokazatelná. Z takto vykonstruovaného jména by však bylo odvoditelné i jm. Góg, neboť Magóg lze z babylónštiny přeložit jako země Gógova
– čímž by jako apokalyptický nepřítel, vposledu odsouzený k nezdaru, byl identifikován prototyp dobyvatelů
– babylónský král.
V Zj 20,8 jsou Góg a Magóg uvedeni jako pars pro toto
národů, zmanipulovaných satanem k boji proti božímu lidu po jeho zachránění v apokalyptickém dramatu. Opakuje se tím scénář z Ez 38-39; obě jména jsou však považována za národy.