Médové

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Médové

autor: Hruška Blahoslav    

předcházející odkazové heslo: Médie
předcházející odkazové heslo: měděné moře    
předcházející heslo: Médeba        
následující heslo: medvěd

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. Mádaj. Indoevropský národ, žijící dlouhou dobu v kmenovém svazku a doložený v asyrských historických textech od konce 9. stol. př. n. l. Jejich hornaté území nazývané Hérodotem Médií se nacházelo v severozápadním Íránu jihozápadně od Kaspického moře s centry východně od jezera Urmija. M. byli obávanými protivníky asyrských vladařů, kteří s nimi dlouho uzavírali vazalské smlouvy o neútočení. Asyřané byli nakonec zrazeni, když se Médové překvapivě spojili s babylónským králem Nabopalassarem a účastnili se tažení proti asyrským metropolím Aššur (614 př. n. l.) a Ninive (612 př. n. l.). Po zničení obou měst kontrolovali M. již jako království rozsáhlé území Persie, Malé Asie a sev. Mezopotámie až k řece Halys. Od roku 550 př. n. l., za vlády dynastie Achaimenovců, se stala Médie vazalským státem Peršanů, kteří zcela ovládli jejich hlavní město Ekbatana (dnešní Hamadán). Asyřané deportovali skupiny Izraelců na sklonku 8. stol. př. n. l. i do médských měst (2Kr 17: 6). Starozákonní proroci zmiňují M. jako potenciální spojence v boji proti zkaženému Babylónu (Ezd 6,2; Iz 13,17; 21,2; Jr 25,25; 51,11,28). V knihách Est 1,3; 14,18-19 a Da 5,28.31; 6,8.12.15; 8,20; 9,1 jsou M. uváděni v souvislosti s perskými vládci, s nimiž zřejmě uzavřeli alianci. V novozákonních Skutcích apoštolských (Sk 2,9-11) se M. objevují ve zkráceném výčtu starověkých etnik, mezi nimiž žili židé, kteří přicházeli na svátky do Jeruzaléma. Jde o seznam inspirovaný výčty starověkých geografů. Sloužil jako předpoklad k vyprávění příběhu zakládajícího pozdější křesťanskou misii a nově usměrňujícího velikonoční entuziasmus.