Lakomý

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: lakomý

autor: Macek Ondřej    
       
předcházející heslo: Lakíš        
následující heslo: Lámed

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. tvary odvozené od beca`, řec. pleonektés. Člověk hrabivý, chamtivý (Jr 6,13), nespokojený s tím, co má, chovající lásku k penězům (1Tm 6,10; Žd 13,5), ba dychtící po majetku druhých. Pohled na lakomství je téměř shodný v celé Bibli. L. člověk druhé klame a zaslepeně se honí za ziskem (Ez 22,27; Abk 2,9). Lakomství dusí slovo (Mk 4,19), znesvěcuje člověka (Mk 7,22) a naprosto neodpovídá pravému poznání Boha (Ř 1,29). Ten, kdo je l., nepatří do společenství sester a bratrů (1K 5,11; Ef 4,14) a nemá podíl v království božím (1K 6,10, Ef 5,5), již jen proto, že se jeho bohem stávají peníze a majetek (tedy modloslužba Ko 3,5), l. se prohřešuje proti Ex 20,3 případně i Ex 20,17. Opakem lakomství je štědrost, kterou se naopak dědici Kristova království vyznačovat mají (2K 9,5), má jim totiž jít o věci důležitější, než je hromadění majetku (L 12,15nn). Lakomství je charakteristické pro lživého učitele (2Pt 2,14) či proroka a je možné jej podle něho rozpoznat (2Pt 2,3). Pravý apoštol není chtivý majetku, srv. 1Te 2,5, a být nemá. Lakomství představuje pokušení i ohrožení (Př 15,27) a je třeba prosit o jeho překonání (Ž 119,36). V. t. majetek.