Klekat

heslo: klekat

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Klaudius        
následující heslo: Klément Římský

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků tělesná pozice vyjadřující pokoru, v nejstarších dobách postoj modlitebníka, který se obracel k podsvětním silám a božstvům pramenů (příběh ze Sd 7,2-7 o bojovnících, kteří při pití u vody klekali a byli vyřazeni k Gedeonova vojska může souviset s nedůvěrou Hospodinových ctitelů k náboženské funkci klekání). V historické době bylo klekání projevem prosby k výše postavenému člověku (2Kr 1,13), modlám (1Kr 19,18; Iz 44,15) i Hospodinu (Iz 45,23; Da 6,11; L 22,41; Ef 3,14). Bylo odvozeno od proskynéze (klanět se) – kleknutí spojeného s dotekem země čelem, která byla pozicí poddaného před orientálním vladařem. Křesťané klekali před Bohem v zastoupení celého stvoření (Fp 2,10). Vlastní modlitební pozicí byl však stoj s rukama vztaženými k nebi (lat. orans). Pokleknurtí jako modlitební postoj se v církvi prosadil až koncem starověku.