Jarobeám

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Jarobeám

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Jarmút
následující odkazové heslo: jařmo      
následující heslo: jas

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. járove`ám, kral. Jeroboám. Hebr. m. jm. znesváří lid, takto změněnou vokalizací snad přeznačeno z původního jarbé`am, rozmnoží lid.

1. První král rozděleného severního království (ve SZ nazývaného často pouze Izrael, též však Efraim, Josef či Jákob v protikladu k Judovi či domu Davidovu) z konce 10.st. př. n. l. Podle vyprávění v 1Kr 11,26-40 ustanovuje král Šalomoun Efraimovce Jarobeáma syna Nebatova koordinátorem nucených prací domu Josefova. Prorok Achijáš Šíloský Jarobeámovi symbolickým darem deseti z dvanácti kusů roztrženého pláště zvěstuje, že má stanout v čele od Judy se odtrhnuvšího lidu; Jarobeám nato ztrácí Šalomounovu přízeň a odchází do Egypta. Vrací se, až když na jeruzalémský trůn dosedne Šalomounův syn Rechabeám a má být v severním Šekemu ustanoven králem. Tu stojí Jarobeám v čele těch, kteří žádají zmírnění služby. Rechabeám na radu mladých rádců požadavek odmítá, čímž vyvolá nespokojenost lidu, vyjádřenou zvoláním: Jaký máme podíl v Davidovi?... Ke svým stanům, Izraeli! (1Kr 12,16). Jarobeám je ustanoven králem nad Izraelem, buduje hlavní město Šekem a do konce života vede válku s Judskem. 2Pa 13,1-20 vypráví o proslovu, který má z efraimovské hory Semarajim (Cimarajim) k Izraelcům judský král Abijáš syn Rechabeámův a o úspěšném boji, který s Jarobeámem svedl. Jarobeám je v biblické tradici připomínán jako ten, jenž svedl Izraele k hříchu (v 1a 2Kr celkem 19x). Z obav před pokračující úctou k Jeruzalému vybudoval totiž svatyně v Bét-elu a v Danu, na jižním a severním okraji svého království, opatřil je zlatými býčky jako reprezentacemi božstva, nelévijskými kněžími a svévolně zavedl svátky. Ponejprv barvitě rozšířená zazní tato výčitka z úst bezejmenného judského muže Božího v Bét-elu (1Kr 13,1-9), později ji slyší Jarobeámova žena, když onemocní jejich syn Abijáš a ona v přestrojení navštěvuje v Šíló muže Božího Achijáše (1Kr 14,1-16). S Jarobeámovým synem Nádabem, svrženým Baešou, končí vláda jeho rodu. O králi tohoto jména není kromě Bible jiného přímého svědectví.

2. Podle 2Kr 14,23nn je Jarobeám syn Joášův izraelským králem jehúovské dynastie, podle biblické chronologie panoval v Samaří v 80. až 40.letech 8.st.př. n. l. Hodnocen záporně, přesto se za něj Izrael těší jistým územním ziskům a značnému hospodářskému rozkvětu. Ani o něm není kromě Bible jiného přímého svědectví.