Drůbež

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: drůbež

autor: Lukeš Jiří    
       
předcházející heslo: drobopravec        
následující heslo: druh

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. barbur, řec. ornis. Hebr. termín v sg. též označuje kukačku, v pl. ptactvo vykrmené (BKr). D. je souhrnné označení pro domací ptactvo, které je chováno za účelem získání masa, peří či vajec. Může se jednat o d. hrabavou, vodní či holuby, přičemž v bibl. textech je obtížné stanovit konkrétní druhy ptáků. Do Palestiny se chov d. rozšířil ze zemí, kde již byla dříve chována, což je Egypt, Babylónie a Řecko. Samotné počátky chovu d. lze najít v Indii. Blíže nespecifikovaná d. byla konzumována za vlády krále Šalomouna (1Kr 5,3). Podle Talmudu měli Židé zakázáno chovat v Jeruzalémě d., neboť hmyz a larvy z chlévské mrvy mohly kontaminovat obětní pokrmy v chrámu. Ježíš však užíval obraz kvočny a kuřátek (Mt 23,37; L 13,34). Zmínky o zakokrhání kohouta v evangeliích (Mt 26,34.74-75) se mohou týkat kohoutů chovaných Římany, avšak slepice náleží ke d., která se na území Palestiny chovala nejspíše již v prvním tisíciletí př. n. l. Hlasové projevy kohoutů ovlivnily dokonce i název třetí ze čtyř nočních římských hlídek, které se říkalo kohoutí kokrhání.