Brána

heslo: brána

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: božstvo        
následující heslo: bratr

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. ša`ar, řec. pylos. Součást obranného systému města i jeho reprezentativní prvek. Tomu byly b. přizpůsobeny i architektonicky. Byly spojeny s jednou nebo dvěma věžemi, vlastní brány (vrátně) byly ze dřeva, ale pobity plechem a kovovými pláty a zajištěny závorami (2Pa 8,5). Byly často zdvojeny, a to z obranných důvodů, ale i proto, že meziprostor byl zastíněný a mohla v něm probíhat jednání – přijímání návštěv (Gn 19,1), soudy (Dt 25,7) i obchody (2Kr 7,1). V branách měla pohanská města oltáříky ochranných božstev a v jejich blízkosti (2Kr 23,8) bývala místa pro oběti (Sk 14,13). Slova Ž 24,7.9, kde jsou brány vyzývány k tomu, aby prodloužily svou vrchní část – zvedly svá nadpraží (Kral. svrchky), aby mohl vejít Král slávy (Bůh) připomínají patrně vnášení Schrány (Kral. truhly smlouvy) – konkrétního znamení Boží přítomnosti – do chrámu. Jde tedy o brány chrámu a výraz toho, že Bůh přesahuje lidské představy a rozměry.

B-y jeruzalémské byly předním místem veřejné komunikace: zvěstování slova Hospodinova (Jr 17,19), jeho chval (Ž 9,15; 87,2-3), radosti poutníků vyjadřovanou písní (Ž 122,2), žel i ohavného oplakávání Tamúza (Ez 8,14).

V b. mohli patrně sedávat zasloužilí občané (Gn 23,10) jako Lot (Gn 19,1) nebo Mordokaj (Est 2,19). To jsou však jen obecné úvahy, protože se opírají o texty, které vznikly ve velkém časovém rozestupu, skutečnost se lišila v různých dobách a na různých místech.

B. bývaly zdobené, u izraelských a judských měst opatřované citáty ze Zákona, podle Dt 6,9 na nich mělo být vepsáno základní vyznání Slyš Izraeli (Dt 6,4-5). B. ozdobené drahokamy jsou obrazem nebeského Jeruzaléma (Zj 21,21).