Vidět

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:22, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: vidět

autor: Grešo Ján    
       
předcházející heslo: vidění        
následující heslo: vidlice

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. zejm. r-'-h, řec. horó, v. označuje podobně jako dotek bezprostřední kontakt se skutečností (srov. 1J 1,1). I tato schopnost je v Bibli považována za dar Boží (Ex 4,11). Ochabující zrak je příznakem stáří (Gn 27,1; 48,10) či nemoci (Mk 8,22-26par; 10,46-51par). V. někoho často znamená setkat se, mít společenství (Fp 2,28; Sk 20,38).

Výpovědi o tom, že Bůh v., vyjadřují jeho vševědoucnost a všudypřítomnost (Jb 28,24; 33,13), Bůh pohledem hodnotí své stvořitelské dílo jako dobré (Gn 1,4.16.31), sleduje život lidí (Ž 53,3; Gn 29,31n) i to, co je lidem skryté (Mt 6,4.6). Bůh v. lidské hříchy a scestí (Gn 6,12; Iz 59,15; 2Kr 9,26; Ex 32,9; 9,16) i modlářství (Jr 13,27; Oz 6,10). V. však také utrpení a slzy (Ž 35,22; Pl 3,59n; 2Kr 20,5; Ex 3,7.9; Sk 7,34), to je posilou pro trpící (Gn 21,42). Radostnou zkušenost Božího opatrování vyjádřila Hagar charakteristikou Boha živý, který mne vidí (Gn 16,13n).

Člověk nemůže v. Boha (J 1,18; 6,46; 1Tm 6,16; sr. Ex 19,21; 33,28; Sd 13,22), jen zcela výjimečně a nepřímo (Ex 24,9-11; Dt 5,24). I v. jeho posla vzbuzuje bázeň (Sd 6,22), člověk však může a má v. Boží skutky (Dt 1,31; Žd 3,9). Podle Janova evangelia Ježíš Kristus přišel na svět z těsného společenství s Bohem Otcem, vyjádřeného i motivem vidění: vydává svědectví o tom, co v. a slyšel (J 3,31n; J 6,46), dělá to, co v. dělat Otce (J 5,19) a mluví o tom (J 8,38). V. Ježíše znamená proto v. toho, který ho poslal, Boha samého (J 12,45; 14,9) Také první setkání se vzkříšeným Ježíšem (vzkříšení) jsou líčena jako vidění (řec. ófthédal se vidět: 1K 15,5-8). O prorockých viděních: {Iz 1,1; Jo 1,11-13, Zj 1,11.19. V. t. vidění.

Výraz v. se někdy užívá v souvislosti s pochopením (Mk 4,12par, J 12,40; sr. Mt 13,16). V. Ježíšovy skutky může být cestou k víře (J 6,36.40; 11,45) a svědectví druhým lidem (J 1,34; Sk 22,15; 1J 1,2). Vírou lze přijmout i to, co člověk nevidí (J 20,29; 1Pt 1,8; Žd 11,7.27; Ř 8,25).